muni (Hind)
muni – mudrc; asketa. Ve védech se tímto výrazem obvykle míní netradiční asketický poutník, slynoucí vyššími schopnostmi, např. známý typ „vlasatce“ (kéšin, Rgvéd 10.136). Později byl tento výraz, spolu s jeho klanovým jménem, užíván k označení historického Buddhy (Šákjamuni), zejména v mahájánových textech, v nichž výraz Buddha již nabyl významu kosmické či transcendentální osobnosti. V hinduismu se stal výraz muni označením pro „mlčící mudrce“, ježto putující asketi a poustevníci bývali skoupí na slovo a trávili dlouhá období ponořeni do meditací. Někdy zachovávali mlčení jako součást své duchovní disciplíny, což se časem vyvinulo ve slavnostní slib, takže se pro tento výraz ustálil význam „mudrc, který složil slib mlčení“ (odtud se odvozuje význam slova mauna jako „mlčení“ nebo „slib mlčení“).