nula (Hind)
nula (šúnja [śūnya], někdy též: bindu) – matematický pojem nicoty nebo prázdnoty. Podle nepřímé evidence byla nula vynalezena v Indii již velmi záhy, nejstarší záznamy však jsou až z r. 595 n. l. Její objevení snad souviselo s filozofickými spekulacemi o pojmu předmanifestační prázdnoty (šúnjatá), která přes svou „nicotnost“ v sobě latentně skrývá zárodek reality, jenž se může po manifestaci rozrůst a vytvořit nekonečný počet světových systémů. Podobně nula, ačkoli nemá sama o sobě žádnou číselnou hodnotu, obsahuje nicméně potenci zvýšit desetinásobně numerickou hodnotu kteréhokoli čísla a pokračovat tento proces do nekonečna. Je však také možné, že naopak objevení nuly a této její potence teprve vedlo k metafyzickým spekulacím o prázdnotě jako transcendentním tvořivém jsoucnu.