posvátné horské hřebeny (Tibet)
posvátné horské hřebeny – Tibetská náhorní plošina, rozkládající se na ploše 2 milionů km² v průměrné nadmořské výšce 4 500 metrů, je protkána značným počtem velehorských pásem s nepřehledným množstvím horských štítů. Majestátní velikost tibetských hor odjakživa budila v lidech posvátnou hrůzu a v představách lidí se vedle strachu zrodila i úcta k nim. Své hory si Tibeťané deifikovali, zabydleli je řadou dobrých i zlých božstev, která nad nimi vládnou. Moc a síla horských bohů se nezřídka projevovala zemětřeseními, sesuvy půdy, sněhovými lavinami atd. a to ještě více umocňovalo víru lidí ve všemohoucnost horských božstev.
Nejposvátnější ze všech tibetských hor je mytologická hora Rirab, na jejíchž vrcholcích má své paláce a zahrady 33 nebeských bytostí (Třiatřicateré nebe). S horou Rirabem je ztotožňována majestátní hora Kailás, sahající do výšky 6 714 metrů a zásobující vodami čtyři asijské veletoky Sindhu, Saladž, Karnáli a Cangpo i blízké posvátné jezero Maphamjumccho. Na Kailásu má svůj příbytek božstvo Demčhog se svou šakti.
Zatímco Kailás svým významem přesahuje tibetskou kulturní oblast, kult jiných hor se omezuje na ta která konkrétní místa, kde se horstva nacházejí. Tak horský hřeben Ňänčhenthanglha střeží a jeho božstvo Velký Ňän ochraňuje terén od Nebeského jezera Namccho napříč Čhangthangem až do Amda.
Dagpašelri se svým ochranným božstvem Demčhogem se nachází v himálajském údolí Cari, oblíbeném poutním místě jižního Tibetu. Na Lačhigangu na tibetsko-nepálské hranici strávil valnou část svého života v rozjímání známý tibetský světec a básník Milaräpa.
Amňemačhen je posvátným horstvem tibetského severovýchodu a božským strážcem této světové strany je jeho božstvo Mačhenpomra.
Amňeňänčen v dolní části provincie Amdo poskytuje příbytek božstvu, pokládanému za černý (zlý) protějšek bílého (dobrého) božstva Mačhenpomry. Džomolangma v Himálaji vyniká svou velikostí a jako nejvyšší hora světa Mt. Everest si vydobyla posvátnou úctu nejen Tibeťanů, ale i ostatních národů. Gangčhendzönga, třetí nejvyšší hora světa na území Sikkimu, je nejposvátnější z osmitisícových himálajských velikánů a hostí ochranná božstva Sikkimu.
Džomolhari leží v západním Bhútánu a je vládkyní tamních hor.
Nödžingangzang zaujímá klíčový prostor mezi jezerem Jamdogccho a městem Gjance v jižním Tibetu, stejně jako Kulagangri na hranicích Bhútánu. Obě hory vystupují v roli ochránců dotyčných míst.
Mohutné a obávané horstvo Kchun-lun se svými četnými božstvy střeží sever a severovýchod Tibetské náhorní plošiny.
Miňaggangkar ve východním Tibetu je nejpamátnějším horstvem Tibetu mimo vlastní himálajský systém a sídlí na něm božstvo bouří Dordželodö.
Bönri v kraji Kongpo je nejsvětější horou bönistů, neboť podle tradice úzce souvisí s působením Tönpy Šenraba, legendárního zakladatele vyznání bön. Hora Targogangri tyčící se jižně od jezera Dangrajumccho na přechodu od Zahimálaje do jižního Čhangthangu, je uctívanou horou bönistů, neboť střeží přístup z jižní převážně buddhistické oblasti do oblasti, kde převládají bönisté.
Jarlhašampo v Jarlungském údolí jihovýchodně od Lhasy hraje významnou úlohu v tibetské mytologii v důsledku svých vztahů k mýtům o Tibetské říši. Hora vládne nad strašidelnými lokálními bytostmi jullha, sídlícími v okolních údolích. Jumbulagang, též Jumbulhakhar, v údolí Jarlung zaujímá mezi všemi tibetskými horami výsadní postavení, neboť zde se měl podle tradice ve 3. století před n.l. usadit první legendární vládce Tibetu Ňathicänpo a z tvrze na této hoře učinili zhruba na tisíc let sídlo své dynastie.