rime (Tibet)
rime (ris med) – doslova „nestrannost“, eklektické hnutí v tib. buddhismu, které se rozvinulo ve východním Tibetu (Kham) v 19. století, propagující studium a integraci nauk všech škol tibetského buddhismu, a představovalo náběh na svého druhu tibetský náboženský ekumenismus. Jeho čelnými tvůrci a šiřiteli byli Kongtul Lodöthajä (kong sprul blo gros mtha’ yas, 1813–1899) Džamjang Khjenceiwangpo ('jam dbyangs mkhyen brtse'i dbang po, 1820–1892) a Miphamgjamccho (mi pham rgya mtsho, 1846–1912), autoři kompendií děl všech větších i menších škol tibetského buddhismu.