saččidánanda (Hind)
saččidánanda [saccidānanda] (sat-čit-ánanda) – existence-vědomí-blaženost. Jde o výraz pro absolutní skutečnost, který používají advaitové texty, když popisují, jak ji zažívá ten, kdo dosáhl konečné realizace. Pokouší se tedy vyjádřit povahu absolutní skutečnosti relativními pojmovými prostředky z oblasti lidské zkušenosti, a tedy ovšem neadekvátně. Přes použití termínu, složeného ze tří komponentů, advaitová tradice trvá na tom, že jde o zkušenost naprosté jednoty. To znamená, že tyto tři fenomenologicky rozdílné pojmy vyjadřují nikoli odlišné entity nebo komponenty či vlastnosti absolutní skutečnosti, nýbrž jsou reprezentativním popisem její pravé a jednotné duchovní podstaty.