Zobrazení zdroje stránky Čapek Jan Blahoslav


= Čapek Jan Blahoslav =
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1903-11-06">6. listopadu 1903</time> v Třebechovicích pod Orebem (okr. Hradec Králové)</span>
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1982-09-10">10. září 1982</time> v Praze</span>

Literární historik, člen [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Syn reformovaného / českobratrského evangelického faráře Josefa Čapka (1865–1962), mladší bratr faráře Vladimíra Čapka (1902–1981), starší bratr filosofa Miliče Čapka (1909–1997). Po maturitě na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou studoval bohemistiku a anglistiku na Filosofické fakultě Karlovy univerzity (PhDr. 1927). Pracoval jako knihovník (1928–29), redaktor časopisu ''Kostnické jiskry'' (1930–36), tajemník vysokoškolských extenzí (1936–39, 1945), úředník ministerstva zahraničí (1938–39) a člen lexikografické a bibliografické komise ČAVU (1939–45). Již v roce 1934 se přitom habilitoval z dějin české literatury na Filosofické fakultě UK, literární historii přednášel také na Husově fakultě, Vysoké škole obchodní ČVUT a na konservatoři. V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem Filosofické fakulty UK (přednášel i na nově zřízené Pedagogické fakultě), roku 1959 však musel přejít do Památníku národního písemnictví a později do Ústavu pro dějiny UK. Na filosofickou fakultu se mohl vrátit v roce 1968, ale již 1971 byl penzionován. Čapkovým nejrozsáhlejším dílem je habilitační spis ''Československá literatura toleranční'' (2 sv., 1933), shrnující a analyzující tištěnou i rukopisnou produkci českých a slovenských evangelíků v 18. a 19. století v širokém sociokulturním kontextu; analýza si více všímá ideové než estetické stránky. V brožuře ''Z kulturních dějin českých 17. a 18. století'' (1940) odmítl pokusy o „rehabilitaci“ baroka. Z obdobných pozic analyzoval i novější literaturu (''Duch české literatury předbřeznové a předmájové'', 1938; ''Záření ducha a slova'', 1948) nebo dílo J. A. Komenského. Po roce 1948 mohl publikovat jen omezeně, ojediněle i v samizdatu. Vedle literárněhistorické práce psal básně a historickou prózu z pobělohorského období českých dějin (''Za jazyk přibytý'', 1970). Literárně činná byla i Čapkova první manželka Vlasta (1907–1980, pseud. Vlasta Horská), druhá manželka Dagmar (1925–2016) byla komenioložkou.

<span class="section_title">Literatura:</span><br />
Dagmar Čapková: ''Jan Blahoslav Čapek. K 10. výročí úmrtí literárního historika, prozaika, filozofa, básníka a komeniologa J. B. Čapka''. Městsdký úřad, Brandýs nad Orlicí 1992; Jan Štěpán (ed.): ''Jan Blahoslav Čapek. Jubilejní sborník 1903–2003''. L. Marek, Brno 2004.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]