Zobrazení zdroje stránky Vacková Růžena


= Vacková Růžena =
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1901-04-23">23. dubna 1901</time> ve Velkém Meziříčí (okr. Žďár nad Sázavou)</span>
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1982-12-14">14. prosince 1982</time> v Praze</span>

Historička umění, členka [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Dcera ředitele Státního zdravotního ústavu Bohumila Vacka (1871–1965). Vystudovala klasické gymnázium ve Vyškově, maturitu složila v roce 1920 v Brně, následně klasickou archeologii, dějiny umění, filosofii, estetiku a divadelní vědu na Filosofické fakultě UK. V roce 1930 na téže fakultě habilitovala z klasické archeologie a začala přednášet, v roce 1945 jí byl se zpětnou platností k roku 1941 udělen titul řádné profesorky – stala se tak druhou ženou-profesorkou v historii UK. Během druhé světové války se zapojila do protinacistického odboje. V tomto období se spřátelila s římskokatolickým knězem [[Zvěřina Josef|J. Zvěřinou]] a konvertovala ke katolicismu. V únoru 1945 byla zatčena gestapem a odsouzena k smrti, rozsudek však nebyl vykonán a krátce před koncem války byla propuštěna.  Po válce působila ve spolcích Katolické akademické akce a Katolické mládeže. Záhy po únoru 1948 byla nucena univerzitu opustit, 22. února 1952 byla zatčena a v procesu „Mádr a spol.“ na základě vykonstruovaného obvinění velezrady a vyzvědačství odsouzena na dvaadvacet let těžkého žaláře. Propuštěna byla v roce 1967, rehabilitována v roce 1969. V období tzv. normalizace vedla podzemní semináře, podepsala Chartu 77. Autorka knih ''Sokrates, vychovatel národa'' (1939), ''Výtvarný projev dramatický'' (1948), ''Ticho s ozvěnami'' či později vydaných ''Vězeňských přednášek''.

<span class="section_title">Literatura:</span><br />
E. Stehlíková: „Výběrová bibliografie prací doc. dr. Růženy Vackové.“ ''Zprávy Jednoty klasických filologů'' 24, 1982, s. 71–72; Mojmír Horyna: „Růžena Vacková jako teoretička umění.“ In: ''Pictura verba culpit'' 2006, s. 459–466; Milena Štráfeldová: ''Trestankyně. Příběh Růženy Vackové''. Mladá fronta, Praha 2016.

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]