transmigrace (Hind)

transmigrace – stěhování z místa na místo (rozumí se „duší“), též metempsychóza, dosl. stěhování duší, lépe vyjádřeno jako reinkarnace, tj. znovuvtělování, nejlépe však (vzhledem k neurčitosti pojmu „duše“ nebo toho, co se znovuvtěluje) výrazem „znovuzrozování“. Je to názor, podle nějž se lidé nebo i všechny bytosti znovuzrozují v prakticky nekonečném sledu životů a který je obvykle spojený s výhledem na možnost dosažení nějakého ideálního konečného cíle (osvobození či dokonalosti). Tento názor je základem indického pojetí života prakticky ve všech filozofických systémech (s výjimkou školy lókájata) a ve všech náboženských tradicích hinduismu a je vždy spojen s naukou o karmické retribuci činů podle principu, který lze vyjádřit biblickým rčením „jak kdo zaseje, tak sklidí“, a který je chápán ve smyslu přírodního zákona. To znamená, že není závislý na vůli Boha nebo jakékoli vyšší bytosti, nýbrž je inherentní procesu znovuzrozování. Počátek tohoto putování skrze životy nelze určit, neboť jejich časový sled není chápán ve smyslu lineárního pohybu z nekonečné minulosti do nekonečné budoucnosti, nýbrž jako kruhový pohyb v časových cyklech (srovn. samsára). Avšak přes nemožnost objevit počátek, je možno tomuto sledu učinit konec. Cílevědomý jedinec z něj může uniknout, jestliže pojme pevné rozhodnutí dosáhnout osvobození a důsledně pokračuje v úsilí vypracovat se k tomuto cíli, jak je to popsáno v různých systémech duchovní praxe.

Literatura:
Head, Joseph – S. L. Cranston (1967), Reincarnation in World Thought, New York: Julian Press.
Head, Joseph – S. L. Cranston (1977), Reincarnation: The Phoenix Fire Mystery. An East-West Dialogue on Death and Rebirth from the Worlds of Religion, Science, Psychology, Philosophy, Art and Literature, and from Great Thinkers of the Past and Present, New York: Julian Press.
Neufeldt, Ronald W. (1986), Karma and Rebirth: Post-classical Developments, Albany: State University of New York Press.
Reinkarnation. Sonderheft (1957), Zeitschrift für Religions- und Geistesgeschichte IX/2, Köln: Brill.

Karel Werner