hnutí Schönstattské (JKI-K)

hnutí Schönstattské Kř. hnutí mariánské a apoštolské obnovy. Založil je 1914 kněz Josef Kentenich (1885-1968) se skupinou studentů v malé kapli u Vallendaru na Rýnu. Chlapci se zde zasvětili Panně Marii a kapli proměnili v poutní místo. Hnutí se rozrůstalo o laiky i kněze. Na podzim 1941 byl Kentenich zatčen gestapem a vězněn v Dachau, i tam však pokračoval ve své činnosti. Koncem 40. let převládly v církvi kritické hlasy a Kentenich se musel 1951 uchýlit do exilu v USA. Dekretem papeže Pavla VI. získalo hnutí 1964 samostatnost (od mariánského a apoštolského hnutí pallotinů, zal. 1835), 1965 bylo potvrzeno a Kentenich se mohl vrátit do Schönstattu. Jednotícím prvkem Sch.h. je zasvěcení Panně Marii, vyjádřené heslem „mariánské kř. utváření světa“ a „nový člověk v novém společenství“. Usiluje proto o kř. duchovní a mravní obnovu církve i člověka; důležitým prvkem obnovy je sebevýchova a výchova laiků podle asketického a pedagogického modelu vypracovaného zakladatelem. Po organizační stránce má Sch.h. mnoho forem (institutů, svazů, lig apod.) a společností, které vznikaly na základě aktuálních potřeb (sch. sdružení světských kněží, Mariiných bratří, Mariiných sester; apoštolskou unii, tvořenou nezávislými společenstvími kněží, mužů, žen a rodin; apoštolskou ligu, ke které přísluší komunity členů a spolupracovníků). Společenství má své zastoupení také v Praze, kde je centrum hnutí i Sekulární institut Sch.h. sester Mariiných, které pečují o duch. obnovu dívek, žen a rodin, zajišťují soc. a charitní péči, duch. správu a náb. vzdělávání, v Děčíně sídlí Institut Sch. diecézních kněží.

Helena Pavlincová