čitta (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">čitta</span> [citta] – mysl, vlastně synonymum přemýšlivého ducha (san. ''[[manas (Buddh)|manas]]'', pál. ''mana'') a vědomí (san. ''[[vidžňána (Buddh)|vidžňána]]'', pál. ''viňňána''); je to souhrnné označení psychických procesů a projevů jak pojmových, tak i rozlišovacích. Ve scholastice (san. ''[[abhidharma (Buddh)|abhidharma]]'', pál. ''abhidhamma'') je mysl odlišována od volních psychických činitelů (san. ''[[čaitasika (Buddh)|čaitasika]]'', pál. ''čétasika'') jako jistá duchovní substance. V pojmosloví ''[[vidžňánaváda (Buddh)|vidžňánavády]]'' ''čitta'' znamená „zásobové vědomí“ (san. ''[[álajavidžňána (Buddh)|álajavidžňána]]''), zdroj vší psychické činnosti, a bývá též ve smyslu nejvyšší reality (san. ''[[paramártha (Buddh)|paramártha]]'') a „takovosti“ (san. ''[[tathatá (Buddh)|tathatá]]''), to jest absolutna (''[[Brahma (Buddh)|brahma]]''). V mysli se soustřeďuje vědomí (san. ''[[vidžňána (Buddh)|vidžňána]]'', pál. ''viňňána''), což je šestý smyslový orgán upravující, řídící a koordinující činnost ostatních pěti. Skrze pět smyslů vnímá mysl vnější věci a jevy a těch pěti smyslů využívá jako svých nástrojů. Podle zásad okamžikovosti (san. ''[[kšanatva (Buddh)|kšanatva]]'', pál. ''khanatta'') se mysl v každém okamžiku stává jinou, a tak se po řadě ztotožňuje s různými mentálními stavy. |
<span id="entry">čitta</span> [citta] – mysl, vlastně synonymum přemýšlivého ducha (san. ''[[manas (Buddh)|manas]]'', pál. ''mana'') a vědomí (san. ''[[vidžňána (Buddh)|vidžňána]]'', pál. ''viňňána''); je to souhrnné označení psychických procesů a projevů jak pojmových, tak i rozlišovacích. Ve scholastice (san. ''[[abhidharma (Buddh)|abhidharma]]'', pál. ''abhidhamma'') je mysl odlišována od volních psychických činitelů (san. ''[[čaitasika (Buddh)|čaitasika]]'', pál. ''čétasika'') jako jistá duchovní substance. V pojmosloví ''[[vidžňánaváda (Buddh)|vidžňánavády]]'' ''čitta'' znamená „zásobové vědomí“ (san. ''[[álajavidžňána (Buddh)|álajavidžňána]]''), zdroj vší psychické činnosti, a bývá též ve smyslu nejvyšší reality (san. ''[[paramártha (Buddh)|paramártha]]'') a „takovosti“ (san. ''[[tathatá (Buddh)|tathatá]]''), to jest absolutna (''[[Brahma (Buddh)|brahma]]''). V mysli se soustřeďuje vědomí (san. ''[[vidžňána (Buddh)|vidžňána]]'', pál. ''viňňána''), což je šestý smyslový orgán upravující, řídící a koordinující činnost ostatních pěti. Skrze pět smyslů vnímá mysl vnější věci a jevy a těch pěti smyslů využívá jako svých nástrojů. Podle zásad okamžikovosti (san. ''[[kšanatva (Buddh)|kšanatva]]'', pál. ''khanatta'') se mysl v každém okamžiku stává jinou, a tak se po řadě ztotožňuje s různými mentálními stavy. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[šadájatana (Buddh)|šadájatana]]'' |
||
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[šadájatana (Buddh)|šadájatana]]'' |
||
[[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]] |
[[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]] |
||
[[Kategorie:Buddhismus]] |
[[Kategorie:Buddhismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
čitta [citta] – mysl, vlastně synonymum přemýšlivého ducha (san. manas, pál. mana) a vědomí (san. vidžňána, pál. viňňána); je to souhrnné označení psychických procesů a projevů jak pojmových, tak i rozlišovacích. Ve scholastice (san. abhidharma, pál. abhidhamma) je mysl odlišována od volních psychických činitelů (san. čaitasika, pál. čétasika) jako jistá duchovní substance. V pojmosloví vidžňánavády čitta znamená „zásobové vědomí“ (san. álajavidžňána), zdroj vší psychické činnosti, a bývá též ve smyslu nejvyšší reality (san. paramártha) a „takovosti“ (san. tathatá), to jest absolutna (brahma). V mysli se soustřeďuje vědomí (san. vidžňána, pál. viňňána), což je šestý smyslový orgán upravující, řídící a koordinující činnost ostatních pěti. Skrze pět smyslů vnímá mysl vnější věci a jevy a těch pěti smyslů využívá jako svých nástrojů. Podle zásad okamžikovosti (san. kšanatva, pál. khanatta) se mysl v každém okamžiku stává jinou, a tak se po řadě ztotožňuje s různými mentálními stavy.
Viz též: šadájatana