novota (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">novota</span> (arab. bid‘a) Termín islám. [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]], v militantně reformistických interpretacích identický s kř. pojmem [[hereze (JKI-K)|hereze]] nebo úchylky, v konformně práv. pojetí (např. šáfi‘ovského [[mazhab (JKI-I)|mazhabu]]) chápán v dobrém i zlém smyslu. Špatná n. (al-bid‘a as-sajji‘a) bývala nejčastěji v očích ulamá, resp. fukahá v rozporu s etickým kodexem [[islám (JKI-I)|islámu]], dobrá n. (al-bid‘a al-hasana) je taková, kterou ulamá shledávají bohulibou a užitečnou pro blaho [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] (maslahat al-umma). Podobně jako činy individua se i n. dělí do pěti kategorií: povinné (fard), bohulibé (mandúb), indiferentní (mubáh), odsouzeníhodné (makrúh) a zakázané (harám). Od 18. stol. práv. věda zejm. v Osmanské říši častěji pracuje s pojmem n. při výkladu nových jevů: povolení konzumace kávy a tabáku, používání věd. a technických vymožeností, zavádění nezbytných praktik v ekonomice a financích. Reformisté v 19. a fundamentalisté ve 20. stol. vrátili n. výrazně pejorativní význam a nazývají tak všechny pokusy, kteří chtějí islám smířit se záp. vědou, racionalitou a [[sekularismus (JKI-I)|sekularismem]]. |
<span id="entry">novota</span> (arab. bid‘a) Termín islám. [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]], v militantně reformistických interpretacích identický s kř. pojmem [[hereze (JKI-K)|hereze]] nebo úchylky, v konformně práv. pojetí (např. šáfi‘ovského [[mazhab (JKI-I)|mazhabu]]) chápán v dobrém i zlém smyslu. Špatná n. (al-bid‘a as-sajji‘a) bývala nejčastěji v očích ulamá, resp. fukahá v rozporu s etickým kodexem [[islám (JKI-I)|islámu]], dobrá n. (al-bid‘a al-hasana) je taková, kterou ulamá shledávají bohulibou a užitečnou pro blaho [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] (maslahat al-umma). Podobně jako činy individua se i n. dělí do pěti kategorií: povinné (fard), bohulibé (mandúb), indiferentní (mubáh), odsouzeníhodné (makrúh) a zakázané (harám). Od 18. stol. práv. věda zejm. v Osmanské říši častěji pracuje s pojmem n. při výkladu nových jevů: povolení konzumace kávy a tabáku, používání věd. a technických vymožeností, zavádění nezbytných praktik v ekonomice a financích. Reformisté v 19. a fundamentalisté ve 20. stol. vrátili n. výrazně pejorativní význam a nazývají tak všechny pokusy, kteří chtějí islám smířit se záp. vědou, racionalitou a [[sekularismus (JKI-I)|sekularismem]]. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[bidʻa (Islam)|bidʻa (Islam)]]<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
novota (arab. bid‘a) Termín islám. právní vědy, v militantně reformistických interpretacích identický s kř. pojmem hereze nebo úchylky, v konformně práv. pojetí (např. šáfi‘ovského mazhabu) chápán v dobrém i zlém smyslu. Špatná n. (al-bid‘a as-sajji‘a) bývala nejčastěji v očích ulamá, resp. fukahá v rozporu s etickým kodexem islámu, dobrá n. (al-bid‘a al-hasana) je taková, kterou ulamá shledávají bohulibou a užitečnou pro blaho obce věřících (maslahat al-umma). Podobně jako činy individua se i n. dělí do pěti kategorií: povinné (fard), bohulibé (mandúb), indiferentní (mubáh), odsouzeníhodné (makrúh) a zakázané (harám). Od 18. stol. práv. věda zejm. v Osmanské říši častěji pracuje s pojmem n. při výkladu nových jevů: povolení konzumace kávy a tabáku, používání věd. a technických vymožeností, zavádění nezbytných praktik v ekonomice a financích. Reformisté v 19. a fundamentalisté ve 20. stol. vrátili n. výrazně pejorativní význam a nazývají tak všechny pokusy, kteří chtějí islám smířit se záp. vědou, racionalitou a sekularismem.
Viz též: bidʻa (Islam)