teokracie (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">teokracie</span> (z řec. theokratiá – boží vláda) Forma státního uspořádání, která se odvozuje od předpokládané znalosti boží vůle. Zákl. znakem t. je plná identifikace náb. a světských pořádků, jež je vydávána za projev přímé boží vlády. Moc v teokratickém státě leží zpravidla v rukou relativně úzké skupiny lidí, příp. jednoho člověka, který je oficiálně považován buď přímo za Boha nebo za jeho zástupce; obvykle se jedná o nejvyšší představitele kultu či církve. T. ale nemusí být nutně vládou kněží (hierokracií). Poté, co [[Izraelité (JKI-J)|Izraelité]] uzavřeli [[smlouva (JKI-J)|smlouvu]] s Jahvem, stal se jediným králem celého [[Izrael (JKI-J)|Izraele]] Bůh, který měl různé (volitelné) zástupce. Po vzniku království podléhala rozhodnutí krále božímu sankcionování. Přechod t. v hierokracii je patrný v období Druhého [[chrám (JKI-J)|chrámu]], kdy stála v čele žid. pospolitosti kněžská vrstva. Moderní Izrael se ustavil jako nenáb., sekulární stát. |
<span id="entry">teokracie</span> (z řec. theokratiá – boží vláda) Forma státního uspořádání, která se odvozuje od předpokládané znalosti boží vůle. Zákl. znakem t. je plná identifikace náb. a světských pořádků, jež je vydávána za projev přímé boží vlády. Moc v teokratickém státě leží zpravidla v rukou relativně úzké skupiny lidí, příp. jednoho člověka, který je oficiálně považován buď přímo za Boha nebo za jeho zástupce; obvykle se jedná o nejvyšší představitele kultu či církve. T. ale nemusí být nutně vládou kněží (hierokracií). Poté, co [[Izraelité (JKI-J)|Izraelité]] uzavřeli [[smlouva (JKI-J)|smlouvu]] s Jahvem, stal se jediným králem celého [[Izrael (JKI-J)|Izraele]] Bůh, který měl různé (volitelné) zástupce. Po vzniku království podléhala rozhodnutí krále božímu sankcionování. Přechod t. v hierokracii je patrný v období Druhého [[chrám (JKI-J)|chrámu]], kdy stála v čele žid. pospolitosti kněžská vrstva. Moderní Izrael se ustavil jako nenáb., sekulární stát. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> [[teokracie (JKI-K)|teokracie (JKI-K)]], [[teokracie (JKI-I)|teokracie (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[teokracie (JKI-K)|teokracie (JKI-K)]], [[teokracie (JKI-I)|teokracie (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]] |
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
teokracie (z řec. theokratiá – boží vláda) Forma státního uspořádání, která se odvozuje od předpokládané znalosti boží vůle. Zákl. znakem t. je plná identifikace náb. a světských pořádků, jež je vydávána za projev přímé boží vlády. Moc v teokratickém státě leží zpravidla v rukou relativně úzké skupiny lidí, příp. jednoho člověka, který je oficiálně považován buď přímo za Boha nebo za jeho zástupce; obvykle se jedná o nejvyšší představitele kultu či církve. T. ale nemusí být nutně vládou kněží (hierokracií). Poté, co Izraelité uzavřeli smlouvu s Jahvem, stal se jediným králem celého Izraele Bůh, který měl různé (volitelné) zástupce. Po vzniku království podléhala rozhodnutí krále božímu sankcionování. Přechod t. v hierokracii je patrný v období Druhého chrámu, kdy stála v čele žid. pospolitosti kněžská vrstva. Moderní Izrael se ustavil jako nenáb., sekulární stát.
Viz též: teokracie (JKI-K), teokracie (JKI-I)