mandala (Buddh)

mandala [maṇḍala] – mystický diagram, dvojrozměrné nebo trojrozměrné zobrazení „vesmírných sil“ nebo některého božstva, které slouží k povzbuzení vizualizací a meditací zejména ve vadžrajáně. Mandala může být sestavena z rýžových zrnek nebo vysypána nějakou moukou, případně pískem, nebo kreslená na látce nebo na zemi, ba i rytá do kovu nebo tesaná do kamene. Lidské tělo i veškerý vnější svět mohou být zobrazeny mandalou, povětšině čtvercovým obrazcem, jehož strany jsou obráceny ke čtyřem stranám světovým; důležitý je rovněž střed obrazce. Božstvo, s nímž se chce mnich ztotožnit, je v mandale nakresleno nebo představeno soškou (mahámandala), symbolizováno nějakými případnými znaky (samajamandala), naznačeno tzv. semennými slabikami (bídžamandala) nebo gestem (san. karmamandala, pál. kammamandala). Smyslem je tu unio mystica (jóga) mnicha a jeho božstva.

Viz též: buddhakula

Vladimír Miltner

Význam pojmu v hinduismu viz mandala (Hind)