akušalamúla (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">akušalamúla</span> [akuśalamūla], pál. ''akusalamúla'' [akusalamūla] – tři „kořeny zla“, totiž chtíč (''[[lóbha (Buddh)|lóbha]]''), zášť (san. ''[[dvéša (Buddh)|dvéša]]'', pál. ''dósa'') a blud (''[[móha (Buddh)|móha]]''). Chtíč je nezřízená touha po smyslovém předmětu; lze ho vymýtit štědrou dobročinností (''[[dána (Buddh)|dána]]''). Zášť je nenávistný vztah vůči všemu, co brání ukojení chtíče; lze ji vymýtit uplatňováním přátelské příchylnosti či něhy (san. ''[[maitrí (Buddh)|maitrí]]'', pál. ''mettá'', ''mettí''). Blud je nesoulad a rozpor mezi činem nebo myšlenkou a reálnou skutečností; lze jej vymýtit poznáním a vědomostí (san. ''[[vidjá (Buddh)#2|vidjá<sup>2</sup>]]'', pál. ''vidždžá''). Tři kořeny zla jsou nejsilnější pouta, jež víží jedince v koloběhu znovuzrozování (''[[sansára (Buddh)|sansára]]''). Chtíč pudí subjekt k objektu, zášť žene subjekt od objektu a blud znamená, že vztah subjektu k objektu není pravdivý, nýbrž falešný a neodpovídá skutečnosti; je to zkrátka buď ano, nebo ne, anebo chyba. Symbolicky je chtíč představován jako kohout, zášť jako had a blud co prase. |
<span id="entry">akušalamúla</span> [akuśalamūla], pál. ''akusalamúla'' [akusalamūla] – tři „kořeny zla“, totiž chtíč (''[[lóbha (Buddh)|lóbha]]''), zášť (san. ''[[dvéša (Buddh)|dvéša]]'', pál. ''dósa'') a blud (''[[móha (Buddh)|móha]]''). Chtíč je nezřízená touha po smyslovém předmětu; lze ho vymýtit štědrou dobročinností (''[[dána (Buddh)|dána]]''). Zášť je nenávistný vztah vůči všemu, co brání ukojení chtíče; lze ji vymýtit uplatňováním přátelské příchylnosti či něhy (san. ''[[maitrí (Buddh)|maitrí]]'', pál. ''mettá'', ''mettí''). Blud je nesoulad a rozpor mezi činem nebo myšlenkou a reálnou skutečností; lze jej vymýtit poznáním a vědomostí (san. ''[[vidjá (Buddh)#2|vidjá<sup>2</sup>]]'', pál. ''vidždžá''). Tři kořeny zla jsou nejsilnější pouta, jež víží jedince v koloběhu znovuzrozování (''[[sansára (Buddh)|sansára]]''). Chtíč pudí subjekt k objektu, zášť žene subjekt od objektu a blud znamená, že vztah subjektu k objektu není pravdivý, nýbrž falešný a neodpovídá skutečnosti; je to zkrátka buď ano, nebo ne, anebo chyba. Symbolicky je chtíč představován jako kohout, zášť jako had a blud co prase. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[kušalamúla (Buddh)|kušalamúla]]'' |
||
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[kušalamúla (Buddh)|kušalamúla]]'' |
||
[[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]] |
[[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]] |
||
[[Kategorie:Buddhismus]] |
[[Kategorie:Buddhismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
akušalamúla [akuśalamūla], pál. akusalamúla [akusalamūla] – tři „kořeny zla“, totiž chtíč (lóbha), zášť (san. dvéša, pál. dósa) a blud (móha). Chtíč je nezřízená touha po smyslovém předmětu; lze ho vymýtit štědrou dobročinností (dána). Zášť je nenávistný vztah vůči všemu, co brání ukojení chtíče; lze ji vymýtit uplatňováním přátelské příchylnosti či něhy (san. maitrí, pál. mettá, mettí). Blud je nesoulad a rozpor mezi činem nebo myšlenkou a reálnou skutečností; lze jej vymýtit poznáním a vědomostí (san. vidjá2, pál. vidždžá). Tři kořeny zla jsou nejsilnější pouta, jež víží jedince v koloběhu znovuzrozování (sansára). Chtíč pudí subjekt k objektu, zášť žene subjekt od objektu a blud znamená, že vztah subjektu k objektu není pravdivý, nýbrž falešný a neodpovídá skutečnosti; je to zkrátka buď ano, nebo ne, anebo chyba. Symbolicky je chtíč představován jako kohout, zášť jako had a blud co prase.
Viz též: kušalamúla