Buddhaghóša (Buddh): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">Buddhaghóša</span> [buddhaghoṣa], pál. Buddhaghósa [buddhaghosa] – nejproslulejší komentátor spisů pálijského kánonu (san. ''[[Tripitaka (Buddh)|Tripitaka]]'', pál. ''Tipitaka''); narodil se koncem 4. století v bráhmanské rodině v [[Magadha (Buddh)|Magadhsku]], prý nedaleko místa, kde [[Buddha (Buddh)|Buddha]] před věky dospěl k velkému procitnutí (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]''). Byl hluboce vzdělán ve védách, až ho ''[[théra (Buddh)|théra]]'' Révata přivedl k buddhismu. Na radu svého Mistra se odebral na Šrí Lanku, aby tam studoval sinhalské komentáře [[Mahinda (Buddh)|Mahindovy]], jež byly v Magadhsku neznámy; to se událo počátkem 5. století n. l. Buddhaghóša studoval u Mistra Sanghapály v Maháviháře v [[Anurádhapura (Buddh)|Anurádhapuře]] a složil všechny předepsané zkoušky výborně. Jako disertaci sepsal a předložil traktát ''Visuddhimagga'', ''Cestu naprosté očisty'', v níž obsáhle a podrobně vykládá učení ''[[sthaviraváda (Buddh)|sthaviravády]]'', jak bylo uplatňováno v Maháviháře. Když svůj spis úspěšně obhájil, byly mu k překladu do [[páli (Buddh)|páli]] svěřeny všechny Mahindovy sinhalské komentáře. Podle ''Čúlavansy'', ''Malé kroniky'', sepsal Buddhaghóša ještě před svým odchodem na Šrí Lanku spis zvaný ''Ňánódaja'', ''Východ poznání'', ale ten se nedochoval, a dále ''Atthasáliní'', ''Nadanou smyslem'', komentář to k ''[[Dhammasanganí (Buddh)|Dhammasangani]]'', jakož i také ztracenou ''Parittatthakathu'', ''Vysvětlení Ochran'' (pál. ''[[paritta (Buddh)|paritta]]''). O těchto dvou ztracených textech se neví nic bližšího a ''Atthasáliní'' musela být buď napsána nebo aspoň přepracována na Šrí Lance, neboť Buddhaghóša se v ní odvolává na své dílo ''Visuddhimagga'', ''Cestu naprosté očisty'', kterou vytvořil až tam. ''Visuddhimagga'', Buddhaghóšova disertace, bývá považována za výklad komentující dvě strofy, jež učení mniši z Maháviháry, Velkého kláštera, předložili Buddhaghóšovi k rozboru, aby vyzkoušeli jeho komentátorské nadání. Vpravdě však je to ucelený traktát o třech dílech a celkem třiadvaceti kapitolách, jenž jasně a podrobně vysvětluje buddhistickou „naprostou očistu“ (''višuddhi'', pál. ''visuddhi''). První dvě kapitoly pojednávají o řeholní kázni (san. ''[[šíla (Buddh)|šíla]]'', pál. ''síla''), kapitoly 3 až 13 o hlubokém meditativním soustředění (''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]'') a ostatek je věnován moudrosti (san. ''[[pradžňá (Buddh)|pradžňá]]'', pál. ''paňňá''). Celkem je Buddhaghóša autorem asi osmi významných komentářů k různým spisům ze všech tří košů ''Tripitaky''. Ačkoli mu bývají přisuzovány i komentáře k ''[[Dhammapada (Buddh)|Dhammapadě]]'' a k ''[[Džátaka (Buddh)|Džátakám]]'', je to velmi nepravděpodobné, protože úroveň jazyka a slohu těchto dvou komentářů je bídná. V komentářích Buddhaghóšových shledáváme nejen dokonalý filozofický výklad věcný, nýbrž i gramatické vysvětlivky a významový rozbor termínů, jakož i příslušné legendy a historické události vztahující se k danému námětu.
 
<span id="entry">Buddhaghóša</span> [buddhaghoṣa], pál. Buddhaghósa [buddhaghosa] – nejproslulejší komentátor spisů pálijského kánonu (san. ''[[Tripitaka (Buddh)|Tripitaka]]'', pál. ''Tipitaka''); narodil se koncem 4. století v bráhmanské rodině v [[Magadha (Buddh)|Magadhsku]], prý nedaleko místa, kde [[Buddha (Buddh)|Buddha]] před věky dospěl k velkému procitnutí (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]''). Byl hluboce vzdělán ve védách, až ho ''[[théra (Buddh)|théra]]'' Révata přivedl k buddhismu. Na radu svého Mistra se odebral na Šrí Lanku, aby tam studoval sinhalské komentáře [[Mahinda (Buddh)|Mahindovy]], jež byly v Magadhsku neznámy; to se událo počátkem 5. století n. l. Buddhaghóša studoval u Mistra Sanghapály v Maháviháře v [[Anurádhapura (Buddh)|Anurádhapuře]] a složil všechny předepsané zkoušky výborně. Jako disertaci sepsal a předložil traktát ''Visuddhimagga'', ''Cestu naprosté očisty'', v níž obsáhle a podrobně vykládá učení ''[[sthaviraváda (Buddh)|sthaviravády]]'', jak bylo uplatňováno v Maháviháře. Když svůj spis úspěšně obhájil, byly mu k překladu do [[páli (Buddh)|páli]] svěřeny všechny Mahindovy sinhalské komentáře. Podle ''Čúlavansy'', ''Malé kroniky'', sepsal Buddhaghóša ještě před svým odchodem na Šrí Lanku spis zvaný ''Ňánódaja'', ''Východ poznání'', ale ten se nedochoval, a dále ''Atthasáliní'', ''Nadanou smyslem'', komentář to k ''[[Dhammasanganí (Buddh)|Dhammasangani]]'', jakož i také ztracenou ''Parittatthakathu'', ''Vysvětlení Ochran'' (pál. ''[[paritta (Buddh)|paritta]]''). O těchto dvou ztracených textech se neví nic bližšího a ''Atthasáliní'' musela být buď napsána nebo aspoň přepracována na Šrí Lance, neboť Buddhaghóša se v ní odvolává na své dílo ''Visuddhimagga'', ''Cestu naprosté očisty'', kterou vytvořil až tam. ''Visuddhimagga'', Buddhaghóšova disertace, bývá považována za výklad komentující dvě strofy, jež učení mniši z Maháviháry, Velkého kláštera, předložili Buddhaghóšovi k rozboru, aby vyzkoušeli jeho komentátorské nadání. Vpravdě však je to ucelený traktát o třech dílech a celkem třiadvaceti kapitolách, jenž jasně a podrobně vysvětluje buddhistickou „naprostou očistu“ (''višuddhi'', pál. ''visuddhi''). První dvě kapitoly pojednávají o řeholní kázni (san. ''[[šíla (Buddh)|šíla]]'', pál. ''síla''), kapitoly 3 až 13 o hlubokém meditativním soustředění (''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]'') a ostatek je věnován moudrosti (san. ''[[pradžňá (Buddh)|pradžňá]]'', pál. ''paňňá''). Celkem je Buddhaghóša autorem asi osmi významných komentářů k různým spisům ze všech tří košů ''Tripitaky''. Ačkoli mu bývají přisuzovány i komentáře k ''[[Dhammapada (Buddh)|Dhammapadě]]'' a k ''[[Džátaka (Buddh)|Džátakám]]'', je to velmi nepravděpodobné, protože úroveň jazyka a slohu těchto dvou komentářů je bídná. V komentářích Buddhaghóšových shledáváme nejen dokonalý filozofický výklad věcný, nýbrž i gramatické vysvětlivky a významový rozbor termínů, jakož i příslušné legendy a historické události vztahující se k danému námětu.
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[páli (Buddh)|páli]], ''[[Samantapásádiká (Buddh)|Samantapásádiká]]''
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[páli (Buddh)|páli]], ''[[Samantapásádiká (Buddh)|Samantapásádiká]]''
 
[[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]
 
[[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]
 
[[Kategorie:Buddhismus]]
 
[[Kategorie:Buddhismus]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

Buddhaghóša [buddhaghoṣa], pál. Buddhaghósa [buddhaghosa] – nejproslulejší komentátor spisů pálijského kánonu (san. Tripitaka, pál. Tipitaka); narodil se koncem 4. století v bráhmanské rodině v Magadhsku, prý nedaleko místa, kde Buddha před věky dospěl k velkému procitnutí (bódhi). Byl hluboce vzdělán ve védách, až ho théra Révata přivedl k buddhismu. Na radu svého Mistra se odebral na Šrí Lanku, aby tam studoval sinhalské komentáře Mahindovy, jež byly v Magadhsku neznámy; to se událo počátkem 5. století n. l. Buddhaghóša studoval u Mistra Sanghapály v Maháviháře v Anurádhapuře a složil všechny předepsané zkoušky výborně. Jako disertaci sepsal a předložil traktát Visuddhimagga, Cestu naprosté očisty, v níž obsáhle a podrobně vykládá učení sthaviravády, jak bylo uplatňováno v Maháviháře. Když svůj spis úspěšně obhájil, byly mu k překladu do páli svěřeny všechny Mahindovy sinhalské komentáře. Podle Čúlavansy, Malé kroniky, sepsal Buddhaghóša ještě před svým odchodem na Šrí Lanku spis zvaný Ňánódaja, Východ poznání, ale ten se nedochoval, a dále Atthasáliní, Nadanou smyslem, komentář to k Dhammasangani, jakož i také ztracenou Parittatthakathu, Vysvětlení Ochran (pál. paritta). O těchto dvou ztracených textech se neví nic bližšího a Atthasáliní musela být buď napsána nebo aspoň přepracována na Šrí Lance, neboť Buddhaghóša se v ní odvolává na své dílo Visuddhimagga, Cestu naprosté očisty, kterou vytvořil až tam. Visuddhimagga, Buddhaghóšova disertace, bývá považována za výklad komentující dvě strofy, jež učení mniši z Maháviháry, Velkého kláštera, předložili Buddhaghóšovi k rozboru, aby vyzkoušeli jeho komentátorské nadání. Vpravdě však je to ucelený traktát o třech dílech a celkem třiadvaceti kapitolách, jenž jasně a podrobně vysvětluje buddhistickou „naprostou očistu“ (višuddhi, pál. visuddhi). První dvě kapitoly pojednávají o řeholní kázni (san. šíla, pál. síla), kapitoly 3 až 13 o hlubokém meditativním soustředění (samádhi) a ostatek je věnován moudrosti (san. pradžňá, pál. paňňá). Celkem je Buddhaghóša autorem asi osmi významných komentářů k různým spisům ze všech tří košů Tripitaky. Ačkoli mu bývají přisuzovány i komentáře k Dhammapadě a k Džátakám, je to velmi nepravděpodobné, protože úroveň jazyka a slohu těchto dvou komentářů je bídná. V komentářích Buddhaghóšových shledáváme nejen dokonalý filozofický výklad věcný, nýbrž i gramatické vysvětlivky a významový rozbor termínů, jakož i příslušné legendy a historické události vztahující se k danému námětu.

Vladimír Miltner

Viz též: páli, Samantapásádiká