Dhammasanganí (Buddh)
Dhammasanganí [dhammasaṅgaṇī] – Třídění jednotlivin, část 3.1. Abhidhammapitaky. Je to katalog všeho, co je podle buddhistických názorů obsaženo ve vesmíru, který ovšem není chápán jako objekt mimo člověka, ale spíše jako souhrn lidských představ. Je to vlastně podrobný soupis obsahových složek intelektu a nikoli popis světa, jenž se projevuje jen a jen vnímatelnými hmotnými jednotlivinami. Je to výrazně psychologická záležitost, ale v tomto soupisu je ponechána stranou otázka, zda sepsané jednotliviny jsou nebo nejsou založeny na reálné skutečnosti. Podle tohoto soupisu je všechno složené, sestavené (san. sanskrta, pál. sankhata), tudíž to podléhá rozkladu a je to pomíjivé (san. anitja, pál. aničča). Jedinou výjimkou je nirvána (pál. nibbána), která je nesložená, nesestavená (san. asanskrta, pál. asankhata), tedy nejzazší, nejvyšší cíl, jediný setrvalý stav, k němuž jest se upínat a záměrně a rozmyslně směřovat. Je to psychologie vyúsťující v etický závěr. Spis je uveden tabulkou, matricí, „matičkou“ (san. mátrká, pál. mátiká). Tento výraz je jinde v kánonu užíván k označení celé Abhidhammapitaky a skládá se ze tří dílů (kanda) pojmenovaných: Díl o vznikání myšlenek (Čittuppádakanda), který se postupně zabývá myšlenkami blahými (san. kušala, pál. kusala), neblahými (san. akušala, pál. akusala) a nijakými (san. avjákrta, pál. avjákata), Díl o tvarech (Rúpakanda), to jest o vnímatelnostech, o vnímatelných jednotlivinách, a Díl o odevzdání či vkladu (Nikkhépakanda), což je významu temného, kde jsou jednotliviny vykládány z hlediska jejich etické hodnoty a spravedlivé odplaty, jako neřesti, poskvrny atd. Ke třetímu dílu je připojen dodatek Atthuddhára, Výtah smyslu, připisovaný výbornému mnichu Šáriputrovi (pál. Sáriputta), který byl odborníkem na scholastiku; je to snadnější výklad nesnadného textu Nikkhépakandy určený méně bystrým nebo mladším mnichům. Buddhaghóša (pál. Buddhaghósa) ho v 5. století označil za Díl vykládající význam (Atthakathákanda), tedy za komentář.