Společenství baptistických sborů

Společenství baptistických sborů

Kongregačně uspořádaný svaz několika baptistických společenství, které se v roce 2019 oddělily (resp. byly vyloučeny) z Bratrské jednoty baptistů. Společenství ještě téhož roku dosáhlo státní registrace jako církev (bez tzv. zvláštních práv), odmítá přitom státní příspěvky na provoz i restituční náhrady.

Vznik samostatného baptistického společenství

Obecné dějiny baptistického hnutí i jeho české větve jsou popsány v hesle Bratrská jednota baptistů. Jejími členy původně byly i sbory, resp. věřící již v roce 2019 zformovali Společenství baptistických sborů. Jeho vzniku přitom předcházelo dlouhodobé ideové štěpení uvnitř původní jednoty, jejíž kongregacionistický charakter (každý sbor je v plném slova smyslu považován za církev, neuznává nad sebou žádnou pozemskou autoritu) posiloval svébytnost různých proudů uvnitř společenství. Vedle sebe tak stáli konzervativněji i liberálněji orientované proudy a skupiny, společenství hlásící se spíše k americké i spíše k evropské tradici baptismu, doslovní biblicisté i stoupenci širšího porozumění biblickému textu, zdůrazňovatelé striktní osobní morálky i věřící svěřující rozhodování o lidských poklescích do rukou božích. Polarizace mezi těmito proudy se postupně spíše stupňovala, často i vlivem různých zahraničních zdrojů a spojenců, o něž se opíraly. V zásadě nicméně docházelo spíše k uplatňování konzervativních tendencí ve většině českých baptistických sborů, zatímco několik společenství se vydalo liberálnější cestou.

Viditelným proponentem liberálnějšího, spíše na evropské tradice odkazujícího baptismu se stal především pražský sbor na Pankráci v ulici Na Topolce. Jeho kazatelé (Petr Macek, Ladislav Mečkovský, Jáchym Gondáš) i členové byli v úzkých vztazích k jiným, často liberálněji orientovaným pražským evangelíkům, aktivně se zapojovali do veřejného dění, stavěli se vstřícněji než jiní baptisté k právům žen či homosexuálů. Sbor na Topolce si dokonce – jako první a jediné české baptistické společenství – v roce 2015 povolal za kazatelku ženu, teoložku Lydii Kucovou (* 1972). Pokračující neshody uvnitř Bratrské jednoty baptistů vedly k tomu, že celocírkevní Sjezd delegátů (nejvyšší církevní orgán) v dubnu 2019 proti jeho vůli vyloučil sbor Na Topolce z církve. Spolu s ním odešly také sbory v Liberci a Lovosicích (v obou městech došlo nicméně k rozkolu a paralelně tam existují sbory hlásící se k původní denominaci) a jednotlivci z několika dalších sborů, kteří mimo jiné kritizovali převážení hegemonického principu nad kongregacionismem v rámci Bratrské jednoty baptistů, stejně jako skutečnost, že i když se jednota nakonec odmítla účastnit tzv. restitucí církevního majetku, některé baptistické sbory dosud přijímají státní příspěvek na provoz. Étos Společenství baptistických sborů tak hodlá propojit liberálnější pojetí baptistické religiozity s odkazem na její fundamentální principy, které většinová církev v České republice podle jejich názoru opouští. Společenství je nicméně dosud nevelké a organizačně nepříliš ukotvené. K jeho oficiální registraci ministerstvem kultury nicméně došlo ještě před formálním vyloučením v březnu 2019.

Xxxx ? něco k religiozitě, rozdíly od BJB (kdyby nějaké – s výjimkou celkového étosu – byly)

Organizace církve

Kongregační charakter, tedy nezávislost jednotlivých sborů na státu i jakémkoli církevním vedení je zdůrazňován ještě výrazněji než v Bratrské jednotě baptistů. V čele jednotlivých sborů stojí volená staršovstva a volení duchovní, Společenství spravuje sbory delegovaná Konference, která se má scházet alespoň jednou ročně, a navenek reprezentuje tříčlenná Správní rada.

Církevní sbory a počet věřících

Ke Společenství baptistických sbor se od jeho vzniku hlásí tři sbory, počet věřících nelze odhadnout.

Literatura

Literatura je uvedena v hesle Bratrská jednota baptistů.

Oficiální internetové stránky: http://baptistickesbory.cz/
Zápis v Registru církví a náboženských společností MK ČR

Zdeněk R. Nešpor
Zdeněk Vojtíšek