hadís (JKI-I)

hadís (arab.vyprávění, příběh) V náb. smyslu výpověď o výrocích, činech a postojích proroka Muhammada, ústně tradovaná, sepsaná a kanonizovaná příslušníky a vládci prvních generací muslimů. H. se skládá z příběhu (matn) a řetězu tradentů (isnád), kteří vahou své osobnosti a věrohodností svého svědectví zajišťují platnost h. pro náb. a práv. využití. Tvorbu h. iniciovala státní moc chalífátu záhy po jeho vzniku a územním rozmachu proto, aby obohatila zdroje formulování norem náb. práva, šarí‘y. Vznikaly tisíce h., z nichž mnohé byla falsa, která měla legitimizovat záměry daných skupin. Zvláštní soubory h. (achbár) vytvářela ší‘a. Po „očištění“ h. od nepravých vyprávění vzniklo na půdě sunny šest závazných sbírek prorocké tradice, jež jsou považovány za druhý posvátný zdroj práva.

Miloš Mendel