Buddhaghóša (Buddh): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
 
imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
(Žádný rozdíl)

Verze z 24. 10. 2024, 18:39

Buddhaghóša [buddhaghoṣa], pál. Buddhaghósa [buddhaghosa] – nejproslulejší komentátor spisů pálijského kánonu (san. Tripitaka, pál. Tipitaka); narodil se koncem 4. století v bráhmanské rodině v Magadhsku, prý nedaleko místa, kde Buddha před věky dospěl k velkému procitnutí (bódhi). Byl hluboce vzdělán ve védách, až ho théra Révata přivedl k buddhismu. Na radu svého Mistra se odebral na Šrí Lanku, aby tam studoval sinhalské komentáře Mahindovy, jež byly v Magadhsku neznámy; to se událo počátkem 5. století n. l. Buddhaghóša studoval u Mistra Sanghapály v Maháviháře v Anurádhapuře a složil všechny předepsané zkoušky výborně. Jako disertaci sepsal a předložil traktát Visuddhimagga, Cestu naprosté očisty, v níž obsáhle a podrobně vykládá učení sthaviravády, jak bylo uplatňováno v Maháviháře. Když svůj spis úspěšně obhájil, byly mu k překladu do páli svěřeny všechny Mahindovy sinhalské komentáře. Podle Čúlavansy, Malé kroniky, sepsal Buddhaghóša ještě před svým odchodem na Šrí Lanku spis zvaný Ňánódaja, Východ poznání, ale ten se nedochoval, a dále Atthasáliní, Nadanou smyslem, komentář to k Dhammasangani, jakož i také ztracenou Parittatthakathu, Vysvětlení Ochran (pál. paritta). O těchto dvou ztracených textech se neví nic bližšího a Atthasáliní musela být buď napsána nebo aspoň přepracována na Šrí Lance, neboť Buddhaghóša se v ní odvolává na své dílo Visuddhimagga, Cestu naprosté očisty, kterou vytvořil až tam. Visuddhimagga, Buddhaghóšova disertace, bývá považována za výklad komentující dvě strofy, jež učení mniši z Maháviháry, Velkého kláštera, předložili Buddhaghóšovi k rozboru, aby vyzkoušeli jeho komentátorské nadání. Vpravdě však je to ucelený traktát o třech dílech a celkem třiadvaceti kapitolách, jenž jasně a podrobně vysvětluje buddhistickou „naprostou očistu“ (višuddhi, pál. visuddhi). První dvě kapitoly pojednávají o řeholní kázni (san. šíla, pál. síla), kapitoly 3 až 13 o hlubokém meditativním soustředění (samádhi) a ostatek je věnován moudrosti (san. pradžňá, pál. paňňá). Celkem je Buddhaghóša autorem asi osmi významných komentářů k různým spisům ze všech tří košů Tripitaky. Ačkoli mu bývají přisuzovány i komentáře k Dhammapadě a k Džátakám, je to velmi nepravděpodobné, protože úroveň jazyka a slohu těchto dvou komentářů je bídná. V komentářích Buddhaghóšových shledáváme nejen dokonalý filozofický výklad věcný, nýbrž i gramatické vysvětlivky a významový rozbor termínů, jakož i příslušné legendy a historické události vztahující se k danému námětu.

Viz též: páli, Samantapásádiká

Vladimír Miltner