Scholem, Gershom Gerhard (JKI-J)

Scholem, Gershom Gerhard (1897-1982) Žid. učenec, autorita na poli kabaly a žid. mysticismu. Pocházel z asimilované něm.-žid. rodiny, jako mladík se připojil k sionismu, což ho přivedlo ke studiu žid. dějin, náboženství a kultury. Znalost hebrejštiny a tradičních žid. pramenů získal od Chajima Nachmana Bialika (1873-1934), Šmu’ela Josefa Agnona (1888-1970) a Šneura Zalmana Rubašova (akronym Šazar, 1889-1974) a jiných, kteří pocházeli z vých. Evropy. Po ukončení studií na univerzitách v Berlíně, Jeně, Bernu a Mnichově odešel do Palestiny, kde působil od 1925 na Hebr. universitě v Jeruzalémě, nejprve jako docent, později jako profesor žid. mysticismu a kabaly. Od 1968 byl prezidentem Izr. akademie věd. Ve svých četných pracích a věd. článcích Sch. ukázal nové perspektivy v žid. studiích a přispěl k novému zhodnocení mnoha náb. a hist. fenoménů a hnutí. Hl. díla: Major Trends in Jewish Mysticism (Hl. směry v žid. mysticismu), 1941, ³1954, repr. 1965; Merkabah Mysticism and Talmudic Traditions (Mystika merkavy a talmudická tradice), 1960, ²1965; Ursprung und Anfänge der Kabbala (Původ a počátky kabaly), 1962; On the Kabalah and Its Symbolism (Kabala a její symbolika); Šabtaj Cvi ve-ha-tnu’a ha-šabta’it (Šabtaj Cvi a sabatiánské hnutí), 1957, angl. 1973; The Messianic Idea in Judaism (Mesiášská myšlenka v judaismu), 1971.

Bedřich Nosek