Višva Guru Díp Hindu Mandir: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | = Višva Guru Díp Hindu Mandir = |
||
− | |||
− | <div style="float:right; margin-left:5ex; width:480px"> |
||
− | |||
− | __TOC__ [[Soubor:Višva Guru Díp Hindu Mandir_mapa1.jpg|480px]] |
||
− | |||
− | </div> |
||
− | Náboženská společnost Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství, v roce 2002 registrovaná pod názvem Česká hinduistická náboženská společnost (k oficiální změně názvu došlo v roce 2016), je jednou ze dvou veřejně se prezentujících organizací, jejichž založení v české společnosti inspiroval indický duchovní učitel Višvaguru mahámandaléšvar paramhans šrí svámí Mahéšvaránanda Purídží, krátce zvaný svámí Mahéšvaránanda nebo v důvěrném vztahu žáka k učiteli „svámidží“. Druhou takovou organizací je zapsaný spolek Jóga v denním životě. Ačkoli nejsou známy přesné počty jeho zasvěcených žáků ani účastníků kurzů jógy, praktikované na základě jím vytvořeného systému, je jasné, že Mahéšvaránandovi stoupenci a lidé jím inspirovaní tvoří zdaleka největší české společenství založené na indických náboženských tradicích. |
||
− | |||
− | == Historie působení svámí Mahéšvaránandy == |
||
− | |||
− | Mahéšvaránanda se narodil jako Mangílál Garg roku 1945 ve vesnici Rúpávás v indickém státě Rádžasthánu. Když mu ve dvanácti letech zemřel otec, odešel do ášramu (kláštera) u vsi Barí Khátú, založeného Šrí Díp Nárájan Mahaprabhudžím († 1963), a byl v něm zasvěcen jeho žákem Mádhavánandou (1923–2003) jako svámí (mnich) v parampaře (linii duchovních mistrů), která svůj původ odvozuje z legendární postavy Šrí Alakhpurídžího. Při zasvěcení přijal jméno Mahéšvaránanda. Po duchovním výcviku ho jeho učitel svámí Mádhavánanda pověřil šířením tradice na Západě. |
||
− | |||
− | Na Západ se svámí Mahéšvaránanda údajně vydal již roku 1970. Jisté je, že roku 1972 založil ve Vídni ášram, vyučoval v něm jógu a duchovně vedl své první žáky. Od počátku svého působení na Západě podnikal cesty do zahraničí a společenství jeho stoupenců postupně vznikla v několika zemích Evropy, v Severní Americe a v Oceánii. Současná (2020) prezentace mezinárodního společenství poskytuje kontakty do 24 zemí světa včetně jedné africké a jedné středoamerické. Mezinárodní společenství nese jméno Mahéšvaránandovy metody duchovní výuky jógy Jóga v denním životě. |
||
− | |||
− | V rodné Indii se svámí Mahéšvaránanda věnuje humanitárním aktivitám. Jejich základnou je ášram (klášter) Šrí Višva Díp gurukul Mahéšvaránand v obci Džadan v Rádžásthánu, který Mahéšvaránanda založil roku 1990. V ášramu je základní i vyšší škola a Mádhavanándova nemocnice, ášram uskutečňuje projekty zvířecích útulků (především krav), vzdělávání žen, zalesňování, ekologického zemědělství, shromažďování dešťové vody a další. Nejen v Indii, ale hlavně na Západě vystupuje svámí Mahéšvaránanda v roli horlivého zastánce mezináboženského dialogu a aktivit ve prospěch míru. |
||
− | |||
− | Od roku 2011 se začaly prostřednictvím internetu šířit svědectví žen o jejich údajném sexuálním zneužití ze strany svámího Mahéšvaránandy. Mahéšvaránanda všechna obvinění popřel a ačkoli v místních společenstvích docházelo k ostrým výměnám názorů, výčitkám a obviňováním někdy i s využitím zájmu médií, mezinárodní organizace svámího Mahéšvaránandu všemi způsoby obhajovala. Některé zemské organizace (především australská, ale například i česká) byly v důsledku těchto svědectví, šířených prostřednictvím internetu, a také v důsledku nekonstruktivních reakcí na ně ze strany vedení oslabeny jak v počtu členů, tak v míře jejich obětavosti pro záležitosti Mahéšvaránandova společenství. |
||
− | |||
− | == Religionistická charakteristika společenství Višva Guru Díp Hindu Mandir == |
||
− | |||
− | Učení a praxe svámího Mahéšvaránandy vychází z několika indických tradic. Základem je kombinace dvou klasických filosofických škol: védanty v jejím směru advaita, který reprezentuje slavný filosof Šankara, žijící patrně v 8. či 9. století, a jógy, odvozované od neméně slavného učitele Pataňdžalího, jehož život se tradičně předpokládá v první polovině 2. století našeho letopočtu. V Mahéšvaránandově přístupu se silně projevuje to, že obě tyto školy byly ovlivněny emocionální zbožností (bhakti), která se s láskyplnou oddaností vztahuje k osobně chápanému božství nebo k dokonalému duchovnímu učiteli, který božství reprezentuje. V hnutí je tedy přítomen jako předpoklad neosobního božství (brahma) převzatý z advaity, tak osobního boha, k němuž je v duchu bhakti možné vztahovat se s láskou a oddaností. Proto například může být v Mahéšvaránandově paramparě (posloupnosti duchovních učitelů) pokládán Mahaprabhudží za lidského avatára (sestoupení v lidské podobě) boha Višnua. |
||
− | |||
− | Cílem Mahéšvaránandova učení je všestranné a harmonické rozvíjení celé osobnosti jeho žáka. K dosažení tohoto cíle je třeba integrovat různé cesty. Fyzické tělo je rozvíjeno cestou hathajógy podle Mahéšvaránandova systému Jóga v denním životě. Není to ovšem jenom fyzické cvičení, nýbrž i etická průprava, cvičení koncentrace, očišťovací techniky a další prvky. Mahéšvaránanda přitom pracuje s konceptem prány, duchovní energie přítomné v lidském těle, a čaker, energetických center, jejichž prostřednictvím je tato životadárná energie po těle distribuována. Další cestu představuje džňánajóga, která v duchu Šankary vede žáka k poznání a vnitřnímu pochopení jednoty všeho, a tedy k překonání duality individuální duše (átman) a božské vesmírné duše (brahma). K tomuto poznání (džňána) napomáhají recitace manter za pomoci mály (růžence) a další cvičení k vědomému ovládání mysli. Karmajóga pak žáka učí nesobeckému konání ve prospěch společenství jóginů i ostatních živých tvorů. A konečně bhaktijóga rozvíjí úctu a lásku k bohu či božství reprezentovanému učitelem, který sám jednotu s bohem či božstvím realizoval – v tomto případě svámím Mahéšvaránandou. |
||
− | |||
− | Toto základní směřování je společné všem, kdo tvoří společenství Jóga v denním životě, a zvláště těm, kdo již byli Mahéšvaránandou zasvěceni, přijali nové duchovní jméno a osobní mantru a účastní se společných satsangů (sezení v přítomnosti učitele), bhadžanů (zpěvu manter a duchovních písní), džapy (recitaci manter a božích jmen) a společného přijímání prašadu (obětovaného a posvěceného pokrmu). Pro ty, kteří nadto ještě chtějí svůj osobní život i své veřejné vystupování více přiblížit indickým duchovním tradicím, vznikla v Česku náboženská společnost Višva Guru Díp Hindu Mandir – české hinduistické společenství. |
||
− | |||
− | Jejím posláním je pořádání obřadů a svátečních slavností, zakládání chrámů a středisek pro studium indických jazyků a filosofických a náboženských textů, překlady a vydávání těchto textů, šíření knih, pořádání výstav, informování a vzdělávání veřejnosti apod. Výslovně se náboženská společnost hlásí ke svámí Mahéšvaránandovi jako svému guruovi, který je duchovní i organizační hlavou společenství. Stejně jako on chce také společenství pěstovat dialog s představiteli jiných indických tradic i jiných náboženství. |
||
− | |||
− | == Hnutí svámího Mahéšvaránandy v České republice == |
||
− | |||
− | Na území bývalého Československa přijel svámí Mahéšvaránanda poprvé roku 1973 na pozvání Vladimíra Dohnala ze skupiny jóginů v Opavě, která působila pod hlavičkou tamního tělovýchovného oddílu. Ochotně pak přijímal i další pozvání a na setkáních hovořil i o etických otázkách, vztazích mezi lidmi, vegetariánství, ochraně přírody a podobně. V bezpečnějších malých kroužcích pak vyučoval i filosofii advaity a jógy. Jeho stoupencům se podařilo vydat i několik jeho textů; jeden v roce 1985 dokonce ve státním sportovním nakladatelství Olympia. Tak si ve sdruženích jógy, vystupujících v době vlády komunistické strany buď jako sportovní kluby nebo jako součást sítě zařízení pro zdravotní rehabilitaci, získal svámí Mahéšvaránda výbornou pověst a vybudoval si základnu svých stoupenců. |
||
− | |||
− | Organizační schopnosti této základny umožnily po obnovení občanských svobod po roce 1989 rychlý rozvoj center, v nichž se vyučovala jóga podle Mahéšvaránandova systému. Hned roku 1990 vznikla také dvě občanská sdružení: Česko-indická védanta společnost a sdružení Višva Guru Díp Hindu Mandir. Ačkoli žádné z těchto sdružení nezískalo velký význam, ukázaly se na nich dva způsoby přijetí Mahéšvaránandova poselství v české společnosti: na jedné straně zaměření na jógu, při němž není její náboženský rozměr explicitně zdůrazňován, a na druhé straně zaměření na indické náboženské tradice, při němž je jóga spíše prostředkem než cílem. |
||
− | |||
− | Masový úspěch měla místní centra Jógy v denním životě. Během krátké doby jich vznikly nejméně tři desítky a tato samostatně hospodařící centra zastřešil roku 1995 Český svaz Jóga v denním životě. To už existoval český ášram v zámku v obci Střílky na Kroměřížsku, který byl pro účely setkávání jóginů zakoupen roku 1994, rekonstruován a následujícího roku uveden do provozu s názvem Maháprabhudíp ášram. Tento majetek spravuje Nadace Živoucí světlo Maháprabhudíp satsang, založená roku 1993. |
||
− | |||
− | Více nábožensky zaměřené křídlo českých Mahéšvaránandových stoupenců vytvořilo roku 2002 státem registrovanou Českou hinduistickou náboženskou společnost. Jejími prvními duchovními se staly Jindra Dohnalová (* 1958), která byla roku 1991 vysvěcena jako sádhví Parvátí, a Barbora Wimětalová (* 1950), vysvěcená jako sádhví Mantrapurí roku 2001. Roku 2016 se náboženská společnost vrátila k názvu prvního občanského sdružení. |
||
− | |||
− | == Organizace církve == |
||
− | |||
− | === Náboženské obce === |
||
− | |||
− | Společenství je organizováno prostřednictvím místních náboženských obcí, v současnosti uvádí existenci čtyř obcí: v Praze, ve Střílkách (okr. Kroměříž), v Opavě a ve Frýdku-Místku. Oficiálním sídlem celého společenství jsou Střílky. |
||
− | |||
− | === Počet věřících === |
||
− | |||
− | Při sčítání lidu roku 2011 se k České hinduistické náboženské společnosti přihlásilo 427 občanů, většinou spíše ve velkých městech. Samotná náboženská společnost počet praktikujících či věřících neudává. |
||
− | |||
− | == Literatura == |
||
− | |||
− | Paramhans Svámí MAHÉŠVARÁNANDA: ''Skryté síly v člověku''. Mladá fronta, Praha 1992.<br /> |
||
− | Paramhans Svámí MAHÉŠVARÁNANDA: ''Moje poselství. Jóga v denním životě''. Krystal, Praha 1996.<br /> |
||
− | Paramhans Svámí MAHÉŠVARÁNANDA: ''Systém Jóga v denním životě''. ''Harmonie těla, mysli a duše''. Mladá fronta, Praha 2006.<br /> |
||
− | Paramhans Svámí MÁDHAVÁNANDA: ''Lílá Amrit, život božského mistra Šrí Maháprabhudžího''. Mladá fronta, Praha 2009.<br /> |
||
− | Martin FÁREK: „Učení svámího Mahéšvaránandy.“ ''Dingir'' 5, 2002, 4, s. 18–21.<br /> |
||
− | Jan LAJKA: „Církev na principech hinduismu.“ ''Dingir'' 15, 2012, 3, s. 94–95.<br /> |
||
− | Zdeněk VOJTÍŠEK: „Charisma a zneužívání.“ ''Dingir'' 15, 2012, 3, s. 74–77.<br /> |
||
− | Zdeněk VOJTÍŠEK: „Letošní výročí české větve Mahéšvaránandova hnutí.“ ''Náboženský infoservis'' (on-line) 20. 12. 2018.<br /> |
||
− | Ludvík ZANÁŠKA: „Svámí v nesnadných časech.“ ''Dingir'' 15, 2012, 3, s. 91–93.<br /> |
||
− | Aneta ZEYVALOVÁ: „Indické kořeny Mahéšvaránandova hnutí.“ ''Dingir'' 15, 2012, 3, s. 88–90.<br /> |
||
− | |||
− | Oficiální internetové stránky: https://hinduismus.cz/chns/<br /> |
||
[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=5350&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR |
[http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/detail_cns.aspx?id_subj=5350&str_zpet=Seznam_CNS.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR |
||