Verze z 6. 10. 2020, 16:03

Církev živého Boha

Církev živého Boha je protestantskou evangelikální církví neocharismatického typu, sama se oprávněně považuje za součást hnutí víry. Sestává z několika původně samostatných sborů, které se v roce 2006 spojily za účelem dosažení církevní registrace; k té došlo v roce 2007 (bez tzv. zvláštních práv).

Religionistická charakteristika Církve živého Boha

Církev živého Boha je svým vyznáním a duchovní praxí součástí světového hnutí víry (viz Církev Slovo života) a také její organizační struktura odpovídá modelu současného neocharsimatického hnutí. Je tvořena sbory jako samostatnými právními i ekonomickými jednotkami, spojenými pouze společnými aktivitami (vzdělávacími, misijními a charitativními) a společnými reprezentanty pro styk s úřady a veřejností (biskupy).

Církev živého Boha vstupuje do vztahů s Církví Křesťanská společenství a Církví Nová naděje, na místní úrovni pak s dalšími, především evangelikálními církvemi. Převažující podobou styků s jinými sbory a církvemi je pozvání pastorů a misionářů jako řečníků na mimořádné, především misijní akce.

Historie Církve živého Boha

Při registraci ministerstvem kultury 15. prosince 2007 a při slavnostním ustavujícím shromáždění v Betlémské kapli v Praze 1. března 2008 tvořilo Církev živého Boha osm sborů: v Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Hořovicích, Hradci Králové, Příbrami, Teplicích, Valašském Meziříčí a Ústí nad Labem. Během přípravného procesu pro registraci této církve byli Kolegiem pastorů pověřeni dva pastoři, aby církev reprezentovali v roli biskupů: Vít Dan Kolinger (*1962) a Petr Szlaur (*1970).

Biskup Vít Dan Kolinger se s křesťanstvím seznámil roku 1985 prostřednictvím katolické charismatické obnovy a ještě v době socialismu se účastnil neoficiálního studia katolické teologie. Postupně se ovšem přiklonil k evangelikálnímu křídlu charismatického hnutí a na počátku devadesátých let působil v rámci Křesťanských společenství (v současnosti Církev Křesťanská společenství). Misijní společenství, která zakládal (v Hořovicích, Českých Budějovicích, Plzni a Příbrami) vznikala jako nezávislé sbory. Další duchovní cesta Víta Kolingera ale směřovala spíše k neocharismatickému hnutí víry (viz Církev Slovo života). V tomto duchu založil roku 1999 v Příbrami sbor Archa – křesťanské společenství víry. Spolu s manželkou dokončil pastor Vít Dan Kolinger téhož roku 1999 jednoroční studium v Centru biblického studia Dómata a podílel se pak na výuce v biblické škole Victory. Obě tyto pražské školy byly učilišti hnutí víry a navazovaly na biblické školicí centrum Rhema v oklahomském městě Tulsa: mezinárodní síť biblických škol Dómata založil americký pastor Mark Brazee; v Praze působila škola Dómata mezi lety 1993 a 2001 pod vedením pastorů hnutí víry Larryho Keetona a od roku 1997 Glenna Cottona. Biblická škola Victory vznikla v Praze roku 1998 díky americkému misionáři Terrymu Henshawovi a ukončila činnost roku 2002.

Biskup Petr Szlaur vyrůstal ve Slezské církvi evangelické augsburského vyznání a studoval evangelickou teologii v Bratislavě. Orientace na pentekostální evangelikalismus ho pak zavedla do sboru Agapé v obci Řeka u Českého Těšína a později do Apoštolské církve ve Frýdku-Místku. Vliv na něj měla i nauka hnutí víry a zvláště výrazná osobnost tohoto hnutí, Miloš Kozohorský (*1968), absolvent školy Rhema v Tulse a pastor dosud neregistrované církve Triumfální centrum víry. Roku 2006 se však kontakty s pastorem Kozohorským kvůli rozdílným pohledům přerušily. V důsledku tohoto neocharismatického směřování Petr Szlaur spolu s několika dalšími křesťany sbor Apoštolské církve v lednu roku 2000 opustil. Tato skupina vytvořila ve Frýdku-Místku v srpnu téhož roku Společenství věřících a díky relativně rychlému růstu se roku 2003 transformovala na samostatný sbor El Šaddaj pod vedením pastora Szlaura. Intenzivní a nepřehlédnutelná veřejná prezentace tohoto sboru vzbudila roku 2004 negativní pozornost veřejnosti a byla patrně jedním z důvodů postupné změny jeho misijní strategie a důrazů.

Vedle sborů v Příbrami a Frýdku-Místku vytvořily roku 2007 Církev živého Boha další nezávislé sbory, které byly rovněž původně registrovány jako občanská sdružení. Je mezi nimi i nejstarší sbor Církve živého Boha, Sbor víry v Teplicích, který byl ještě jako charismatické společenství založen roku 1992. Jako součást charismatického hnutí vzniklo roku 1994 i společenství v Hořovicích, které později vystupovalo pod názvem Archa stejně jako sbor v Příbrami, rovněž založený pastorem Kolingerem. Sbor s názvem Společenství – Králové slávy byl založen roku 2002 ve Valašském Meziříčí a sbor Cesta – Křesťanské společenství víry roku 2005 v Českých Budějovicích. Církev živé víry – centrum probuzení v Hradci Králové a místní společenství v Ústí nad Labem neměly v době vzniku Církve živého Boha právní subjektivitu. Roku 2014 tvořilo Církev živého Boha šest z původních osmi sborů: sbor Králové slávy ve Valašském Meziříčí církevní svazek opustil a sbor v Ústí nad Labem je nyní považován za „misijní sbor“. Takových dosud ne zcela samostatných misijních sborů bez právní subjektivity udávala Církev živého Boha roku 2014 dalších šest, kromě jiných i v Praze a Ostravě. Jako „spřátelený sbor“ je v internetové prezentaci označeno Křesťanské centrum Víťazstvo v Levicích na Slovensku.

V roce 2012 se dva sbory Církve živého Boha (ve Frýdku-Místku a v Hradci Králové) připojily k mezinárodnímu hnutí Church of God of Prophecy.

Organizace církve

Církev živého Boha vznikla jako zastřešující organizace samostatných sborů kvůli jejich vzájemným vztahům a získání státní registrace. Jednotlivé sbory jsou proto zcela autonomní, vedené svými pastory. Nejvyšším orgánem církve je Kolegium pastorů, které – kromě jiných kompetencí – disponuje s majetkem církve a ustanovuje a odvolává biskupy i pastory jednotlivých sborů. Pastoři nejsou v rozhodnutích omezeni ani staršími sboru, ani ostatními členy sboru. Starší sboru může být jmenován pastorem na pomoc při vedení sboru (více starších tvoří radu) a jím také odvolán. Podobně i členové sboru jsou přijati a mohou být odvoláni pastorem. Pastorovi je též svěřena odpovědnost za finance a majetek místního sboru. Sbor vede obvykle společně s manželkou, která též vystupuje jako pastor. Kolegium pastorů vede každoročně volený koordinátor z jeho řad, navenek ji reprezentují dva volení biskupové, jejichž funkce je čistě reprezentativní. Církev odmítá státní příspěvky na provoz, je financována z příspěvků a darů věřících (odmítá však dary ze zahraničí).

Církevní sbory

	sbory	misijní sbory
2010	6	8
2020	7	4

Počet věřících

Počty věřících v jednotlivých krajích odpovídají skutečnosti, že tři centra Církve živého Boha jsou na severní Moravě a ve Slezsku, v severozápadních Čechách a v jižní oblasti středních Čech. Fakticky jde o autonomní sbory ve Frýdku – Místku, Příbrami a Teplicích. Méně početné je zastoupení církve ve Východočeském a Jihočeském kraji, zatímco v jiných částech republiky prakticky absentuje. Církevní statistika věřících není dostupná.

	sčítání lidu
2011	371

Literatura

Oficiální internetové stránky: http://www.cirkevzivehoboha.cz/
Zápis v Registru církví a náboženských společností MK ČR

Zdeněk R. Nešpor
Zdeněk Vojtíšek

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 == Religionistická charakteristika Církve živého Boha ==
-Církev živého Boha je svým vyznáním a duchovní praxí součástí světového hnutí víry (více o něm v hesle Církev Slovo života) a také její organizační struktura odpovídá modelu současného neocharsimatického hnutí. Je tvořena sbory jako samostatnými právními i ekonomickými jednotkami, spojenými pouze společnými aktivitami (vzdělávacími, misijními a charitativními) a společnými reprezentanty pro styk s úřady a veřejností (biskupy).
+Církev živého Boha je svým vyznáním a duchovní praxí součástí světového hnutí víry (viz [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]) a také její organizační struktura odpovídá modelu současného neocharsimatického hnutí. Je tvořena sbory jako samostatnými právními i ekonomickými jednotkami, spojenými pouze společnými aktivitami (vzdělávacími, misijními a charitativními) a společnými reprezentanty pro styk s úřady a veřejností (biskupy).
-Církev živého Boha vstupuje do vztahů s Církví Křesťanská společenství a Církví Nová naděje, na místní úrovni pak s dalšími, především evangelikálními církvemi. Převažující podobou styků s jinými sbory a církvemi je pozvání pastorů a misionářů jako řečníků na mimořádné, především misijní akce.
+Církev živého Boha vstupuje do vztahů s [[Církev Křesťanská společenství|Církví Křesťanská společenství]] a [[Církev Nová naděje|Církví Nová naděje]], na místní úrovni pak s dalšími, především evangelikálními církvemi. Převažující podobou styků s jinými sbory a církvemi je pozvání pastorů a misionářů jako řečníků na mimořádné, především misijní akce.
 == Historie Církve živého Boha ==
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Při registraci ministerstvem kultury 15. prosince 2007 a při slavnostním ustavujícím shromáždění v Betlémské kapli v Praze 1. března 2008 tvořilo Církev živého Boha osm sborů: v Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Hořovicích, Hradci Králové, Příbrami, Teplicích, Valašském Meziříčí a Ústí nad Labem. Během přípravného procesu pro registraci této církve byli Kolegiem pastorů pověřeni dva pastoři, aby církev reprezentovali v roli biskupů: Vít Dan Kolinger (*1962) a Petr Szlaur (*1970).
-Biskup Vít Dan Kolinger se s křesťanstvím seznámil roku 1985 prostřednictvím katolické charismatické obnovy a ještě v době socialismu se účastnil neoficiálního studia katolické teologie. Postupně se ovšem přiklonil k evangelikálnímu křídlu charismatického hnutí a na počátku devadesátých let působil v rámci Křesťanských společenství (v současnosti Církev Křesťanská společenství, viz toto heslo). Misijní společenství, která zakládal (v Hořovicích, Českých Budějovicích, Plzni a Příbrami) vznikala jako nezávislé sbory. Další duchovní cesta Víta Kolingera ale směřovala spíše k neocharismatickému hnutí víry (více v hesle Církev Slovo života). V tomto duchu založil roku 1999 v Příbrami sbor Archa – křesťanské společenství víry. Spolu s manželkou dokončil pastor Vít Dan Kolinger téhož roku 1999 jednoroční studium v Centru biblického studia Dómata a podílel se pak na výuce v biblické škole Victory. Obě tyto pražské školy byly učilišti hnutí víry a navazovaly na biblické školicí centrum Rhema v oklahomském městě Tulsa: mezinárodní síť biblických škol Dómata založil americký pastor Mark Brazee; v Praze působila škola Dómata mezi lety 1993 a 2001 pod vedením pastorů hnutí víry Larryho Keetona a od roku 1997 Glenna Cottona. Biblická škola Victory vznikla v Praze roku 1998 díky americkému misionáři Terrymu Henshawovi a ukončila činnost roku 2002.
+Biskup Vít Dan Kolinger se s křesťanstvím seznámil roku 1985 prostřednictvím katolické charismatické obnovy a ještě v době socialismu se účastnil neoficiálního studia katolické teologie. Postupně se ovšem přiklonil k evangelikálnímu křídlu charismatického hnutí a na počátku devadesátých let působil v rámci Křesťanských společenství (v současnosti [[Církev Křesťanská společenství|Církev Křesťanská společenství]]). Misijní společenství, která zakládal (v Hořovicích, Českých Budějovicích, Plzni a Příbrami) vznikala jako nezávislé sbory. Další duchovní cesta Víta Kolingera ale směřovala spíše k neocharismatickému hnutí víry (viz [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]). V tomto duchu založil roku 1999 v Příbrami sbor Archa – křesťanské společenství víry. Spolu s manželkou dokončil pastor Vít Dan Kolinger téhož roku 1999 jednoroční studium v Centru biblického studia Dómata a podílel se pak na výuce v biblické škole Victory. Obě tyto pražské školy byly učilišti hnutí víry a navazovaly na biblické školicí centrum Rhema v oklahomském městě Tulsa: mezinárodní síť biblických škol Dómata založil americký pastor Mark Brazee; v Praze působila škola Dómata mezi lety 1993 a 2001 pod vedením pastorů hnutí víry Larryho Keetona a od roku 1997 Glenna Cottona. Biblická škola Victory vznikla v Praze roku 1998 díky americkému misionáři Terrymu Henshawovi a ukončila činnost roku 2002.
-Biskup Petr Szlaur vyrůstal ve Slezské církvi evangelické augsburského vyznání a studoval evangelickou teologii v Bratislavě. Orientace na pentekostální evangelikalismus ho pak zavedla do sboru Agapé v obci Řeka u Českého Těšína a později do Apoštolské církve ve Frýdku-Místku. Vliv na něj měla i nauka hnutí víry a zvláště výrazná osobnost tohoto hnutí, Miloš Kozohorský (*1968), absolvent školy Rhema v Tulse a pastor dosud neregistrované církve Triumfální centrum víry. Roku 2006 se však kontakty s pastorem Kozohorským kvůli rozdílným pohledům přerušily. V důsledku tohoto neocharismatického směřování Petr Szlaur spolu s několika dalšími křesťany sbor Apoštolské církve v lednu roku 2000 opustil. Tato skupina vytvořila ve Frýdku-Místku v srpnu téhož roku Společenství věřících a díky relativně rychlému růstu se roku 2003 transformovala na samostatný sbor El Šaddaj pod vedením pastora Szlaura. Intenzivní a nepřehlédnutelná veřejná prezentace tohoto sboru vzbudila roku 2004 negativní pozornost veřejnosti a byla patrně jedním z důvodů postupné změny jeho misijní strategie a důrazů.
+Biskup Petr Szlaur vyrůstal ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické augsburského vyznání]] a studoval evangelickou teologii v Bratislavě. Orientace na pentekostální evangelikalismus ho pak zavedla do sboru Agapé v obci Řeka u Českého Těšína a později do [[Apoštolská církev|Apoštolské církve]] ve Frýdku-Místku. Vliv na něj měla i nauka hnutí víry a zvláště výrazná osobnost tohoto hnutí, Miloš Kozohorský (*1968), absolvent školy Rhema v Tulse a pastor dosud neregistrované církve Triumfální centrum víry. Roku 2006 se však kontakty s pastorem Kozohorským kvůli rozdílným pohledům přerušily. V důsledku tohoto neocharismatického směřování Petr Szlaur spolu s několika dalšími křesťany sbor [[Apoštolská církev|Apoštolské církve]] v lednu roku 2000 opustil. Tato skupina vytvořila ve Frýdku-Místku v srpnu téhož roku Společenství věřících a díky relativně rychlému růstu se roku 2003 transformovala na samostatný sbor El Šaddaj pod vedením pastora Szlaura. Intenzivní a nepřehlédnutelná veřejná prezentace tohoto sboru vzbudila roku 2004 negativní pozornost veřejnosti a byla patrně jedním z důvodů postupné změny jeho misijní strategie a důrazů.
 Vedle sborů v Příbrami a Frýdku-Místku vytvořily roku 2007 Církev živého Boha další nezávislé sbory, které byly rovněž původně registrovány jako občanská sdružení. Je mezi nimi i nejstarší sbor Církve živého Boha, Sbor víry v Teplicích, který byl ještě jako charismatické společenství založen roku 1992. Jako součást charismatického hnutí vzniklo roku 1994 i společenství v Hořovicích, které později vystupovalo pod názvem Archa stejně jako sbor v Příbrami, rovněž založený pastorem Kolingerem. Sbor s názvem Společenství – Králové slávy byl založen roku 2002 ve Valašském Meziříčí a sbor Cesta – Křesťanské společenství víry roku 2005 v Českých Budějovicích. Církev živé víry – centrum probuzení v Hradci Králové a místní společenství v Ústí nad Labem neměly v době vzniku Církve živého Boha právní subjektivitu. Roku 2014 tvořilo Církev živého Boha šest z původních osmi sborů: sbor Králové slávy ve Valašském Meziříčí církevní svazek opustil a sbor v Ústí nad Labem je nyní považován za „misijní sbor“. Takových dosud ne zcela samostatných misijních sborů bez právní subjektivity udávala Církev živého Boha roku 2014 dalších šest, kromě jiných i v Praze a Ostravě. Jako „spřátelený sbor“ je v internetové prezentaci označeno Křesťanské centrum Víťazstvo v Levicích na Slovensku.
@@ Řádek 69: / Řádek 69: @@
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]

Církev živého Boha: Porovnání verzí