árjamárga (Buddh)
árjamárga [āryamārga], pál. arijamagga [ariyamagga] – „ušlechtilá cesta“ o čtyřech stupních, jimiž ušlechtilá osobnost (san. árjadžana, árjapudgala, pál. arijadžana, arijapuggala) postupuje od koloběhu znovuzrozování (sansára) k vyvanutí. Kdo se stane světcem, „jenž vstoupil do proudu“ (san. srótápanna, pál. sótápanna), může být buď adept víry (san. šraddhávimukta, pál. saddhávimutta), nebo adept nauky (san. drštiprápta, pál. ditthipatta, doslovně „jenž získal názor“). Světec, „jenž vstoupil do proudu“ a ještě se duchovním výcvikem dokonale nezbavil žádné vášně, musí se nejméně sedmkrát znovuzrodit. Kdo se zbavil aspoň smyslnosti a zlomyslnosti, musí se znovuzrodit ještě dvakrát nebo třikrát. Vyššího stupně svatosti dosáhne ten, kdo se zbaví chtíče (lóbha), zášti (san. dvéša, pál. dósa) a bludu (móha); znovuzrodí se už jen jednou, neboť „se vrátí naposledy“ (san. sakrdágámin, pál. sakadágámin). A ještě výše dospěli ti, kteří „už se nevrátí“ (anágámin) na tento svět, neboť už se nemusejí znovuzrodit. Nejvýše na tomto žebříčku stojí dokonalí mniši, doslovně „zasloužilí“ (san. arhant, pál. arahant), kteří jsou už zcela zbaveni všech světských pout, všech pudů, vášní a choutek a očekává je jen konečné vyvanutí (san. nirvána, pál. nibbána).