Bultmann, Rudolf (JKI-K)
Bultmann, Rudolf (1884-1976) Představitel existenciálního křídla moderního něm. protestantismu. Během studií byl ovlivněn liberální teologií (žák W. Herrmanna), filosofií života W. Diltheyho, a zejm. kierkegaardovsky orientovanou filosofií existence raného Heideggera. Po působení v Breslau (nyní Wrocław) a Giessenu nastoupil 1921 jako profesor nz. vědy v Marburku, kde setrval do konce života. Do dějin teologie se zapsal programem tzv. demytologizace, který usiloval o výklad Nového zákona srozumitelný modernímu sekularizovanému člověku (Neues Testament und Mythologie, 1941). Založil ho na Heideggerově pojmu existenciální interpretace a nz. zvěst vyložil nikoli jako obecně platnou objektivní pravdu, ale jako vždy přítomný zázrak, který konkrétně zasahuje každého člověka. Zatímco historicky je možné Ježíše zkoumat neutrálně a demytologizovaně, může být Ježíš jako Kristus pouze existenciálně následován ve víře. V nz. vědě byl jedním ze zakl. kritiky tradice (Formgeschichtliche Schule). Hl. díla: Die Geschichte der synoptischen Tradition, 1921; Das Evangelium des Johannes, 1941; Theologie des Neuen Testaments, 1953; History and Eschatology, 1957. Čes.: Dějiny a eschatologie, 1994.