álajavidžňána (Buddh)
álajavidžňána [ālayavijñāna], pál. álajaviňňána [ālayaviññāṇa] – „zásobové vědomí“, ústřední pojem školy vidžňánaváda, základní vědomí veškerého bytí, obsahující všechny zkušenosti individuálních životů a zárodky všech psychických jevů. Podle této teorie není žádného vnějšího světa ani žádného jeho poznání – je jen poznání introspektivní. Podle původních názorů staré vědomí, které smrtí jedince zaniká, je jakousi živnou silou vědomí jedince znovuzrozujícího se. Různí myslitelé se stále vraceli k tomuto rozhraní smrti a života a snažili se dokázat, že mezi nimi není žádného mezistavu, nicméně však cítili, že tuto nepřetržitou souvislost nemohou nijak vysvětlit ani náležitě dokázat. Vidžňánavádinové, a zejména Mistr Asanga, tvrdí, že tuto souvislost zajištuje jakési „nadvědomí“, to jest „zásobové vědomí“, v němž se vědomě i nevědomky či podvědomě hromadí reflexy vjemů, které se z něj zase v patřičný čas promítají ven podle karmanového zákona. Mnozí myslitelé se však od pojetí „zásobového vědomí“ odvrátili, neboť poznali, že to vlastně není nic jiného než umně přestrojená duše, buddhismu cizí.