Václav (JKI-K)
Václav (kol. 907-935) Čes. kníže, syn Přemyslovce Vratislava I. a jeho ženy Drahomíry z rodu Havolanů. Byl vychován jako křesťan a o jeho vzdělání (základní rovinu) dbala jeho bába (z otcovy strany) Ludmila a později jeho otec. Podle hagiografické tradice žil V. jako asketa a snažil se vládnout jako křesťan. Podporoval šíření křesťanství a dostal se do konfliktu tradičních vlivů Bavorska a mohutnícího Saska. Zasvěcení pražského kostela sv. Víta svědčí o rostoucím vlivu sev. souseda. Vnitřní rozpory mezi kmeny (vítězství nad zlickým knížetem) a vnější polit. tlaky vedly k dramatickému konfliktu s mladším bratrem Boleslavem I. (z. 967), který jej dal 935 ve Staré Boleslavi úkladně zavraždit. Brzy po V. smrti se začaly šířit zprávy o jeho zázracích a mrtvý kníže začal být uctíván jako mučedník. Dynastie Přemyslovců i círk. představitelé využili příležitosti a proměnili rozvíjející se kult V. jako horlivého křesťana v oslavu dynastie, země, národa a státu. Kníže V., hledající mírové a uspořádané vztahy se sousedskými zeměmi, se v hagiografické tradici proměnil ve věčného (nebeského) ochránce Čechů, bdícího nad šťastným osudem státu.