Mahádéva (Buddh)
Mahádéva [mahādeva]:
(1) někde zvaný též Bhadra, mnich rozkolník, který je v některých pramenech líčen jako ctnostný, ukázněný a moudrý, v jiných zase jako krvesmilník, otcovrah a také vrah dokonalého mnicha arhanta (pál. arahant). Rozhodně popíral chladný ideál arhantské svatosti. On to byl, kdo vyvolal odštěp mahásanghy v době něco málo přes jedno století po Buddhově skonu vyhlášením pěti pohoršlivých zásad: že arhant může podlehnout ďábelským svodům Márova sukuba a poskvrnit se nočním výronem semene, že ještě není prost nevědomosti, že občas zapochybuje, že může dospět cestou k nirváně (pál. nibbána) za pomoci druha a nikoli sám a konečně, že může vstoupit na cestu ke spáse vyslovením „výroků“ a jejich opakováním, což jsou asi magické průpovědi dháraní a mantry (pál. manta). Mahádéva prý také sestavil spisek Mahájánasútra, kterým podpořil rozvoj mahájány.
(2) představený školy čaitíja / čaitika, která se odštěpila od mahásanghy někdy v polovině 1. století před n. l. a působila hlavně v Ándhře a jižní Indii.
Význam pojmu v hinduismu viz Mahádéva (Hind)