milosrdenství (JKI-J)
milosrdenství (hebr. rachamim, chesed) Láskyplný vztah Boha k člověku i mezi lidmi navzájem. Pojem m. má v hebr. tradici řadu poloh, které jsou nejčastěji vyjadřovány výrazy rachamim nebo chesed. Rachamim znamenající doslova vnitřnosti či nitro souvisí s výrazem rechem – lůno, děloha, a akcentuje mateřskou něhu a citovost m., jež se projevuje soucitem a slitováním. Chesed znamenající přízeň či věrnost naproti tomu klade důraz na loajalitu, jež se ve vztahu k Bohu projevuje zbožností a ve vztahu mezi lidmi solidaritou. Bůh Izraele je „Bůh plný slitování (rachum; srov. arab. rahmán) a milostivý (chanun), shovívavý, nanejvýš milosrdný (chesed) a věrný (emet), který osvědčuje milosrdenství (chesed) tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu“ (Ex 34,6-7). Pojem m. je tak těsně provázán se smlouvou mezi Jahvem a lidem Izraele. Jelikož žádný smrtelník nemůže dosáhnout dokonalé spravedlnosti, vyvažuje m. strohý legalismus v pojetí zákona. Podle Filóna Alexandrijského je Boží m. starší než jeho spravedlnost. V duchu m. proto talmudická tradice zdůrazňuje při soudním rozhodování vedle přísné nestrannosti také soucit (Ktubot 9,2; Sanhedrin 6b).