bazilika (JKI-K)
bazilika (z řec. basileus – král, domy krále nebeského) Chrámy, které svou architektonickou dispozicí čerpají z prvků řím. většího domu, paláce nebo soudní budovy; začaly se stavět po ukončení pronásledování křesťanů (313) a jejich stavební koncepce zavazuje dodnes. V průčelí bylo nádvoří (atrium) obklopené podloubím, z něhož se vcházelo krytým vchodem (nartex) do hl. budovy. Hl. prostor byl obvykle rozdělen dvěma řadami sloupů ve tři chrámové lodi, nad bočními částmi byla někdy umístěna galerie. Oltář stál v polokruhovém výklenku (apsida), zdobeném v klenbě mozaikou. Lodě a apsida byly často odděleny příčnou lodí (transeptem), takže půdorys celé budovy symbolizoval kříž. Za oltářem u zdi stál vyvýšený trůn pro biskupa, po stranách byla sedadla pro kněžstvo. Před oltářem byl ohraničený prostor pro duchovní, kteří doprovázeli bohoslužbu zpěvem (chór); po jeho stranách stála řečniště (ambony), z nichž se četly výňatky z evangelií a epištol. Chrámový prostor osvětlovala malá okénka v horní části zdí. Dnes titul b. uděluje papež privilegovaným chrámům (mezi tzv. „větší“ b. patří např. i chrám sv. Petra ve Vatikánu).