sanjódžana (Buddh)
sanjódžana [saṃyojana] – pouto, jímž jsou bytosti vázány k řetězci znovuzrozování (sansára); těchto pout je deset: mylný názor o vlastní osobnosti (sakkájaditthi), rozpačitá váhavost (vičikiččhá), přílišné zdůrazňování rituálu (sílabbataparámása), smyslné choutky (kámaččhanda), zlovůle (vjápáda), touha po znovuzrození (rúparága) a touha po neznovuzrození (arúparága), pýcha (mána), nerozvážnost a zbrklost (uddhačča) a nevědomost (avidždžá). Jinde se v tomto desetičlenném souhrnu vyskytují i nevole (patigha), závist (issá) a sobectví (maččharija, maččhéra). Kdo se zbavil prvních tří pout, „vstoupil do proudu“ (san. srótápanna, pál. sótápanna), kdo čtvrtého a pátého, ten „se vrátí už jen naposled“ (san. sakrdágámin, pál. sakadágámin), kdo pěti, „už se nevrátí“ (anágámin). Osvobozený od všech deseti je dokonalý mnich arhant (pál. arahant).