havdala (JKI-J)
Verze z 24. 10. 2024, 18:41, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu)
havdala (hebr. odlišení, oddělení) Obřad starého původu, vyznačující ukončení šabatu a svátků. Tvoří paralelu ke kiduši; již tanaité na konci období Druhého chrámu diskutovali o jeho detailech. V období amoraitů se podoba h. ustálila. Obřad h. v souč. podobě sestává ze čtyř požehnání: nad vínem (bore peri ha-gafen), kořením (bore minej besamim), svící (bore me´orej ha-eš) a oddělením svatého a světského (bejn kodeš le-chol), světla a tmy (bej or le-chošech), Izraele a národů (bejn Jisra’el la-amim) a dne sedmého od šesti dnů stvoření (bejn jom ha-švi’i le-šešet jmej ha-ma’ase). Koná se nejprve v synagoze na konci šabatové bohoslužby a pak znovu s přidáním úvodního bibl. textu doma.