Ritschl, Albrecht (JKI-K)
Ritschl, Albrecht (1822-1889) Něm. liberální teolog, v jehož díle vrcholí činnost tübingenské školy. 1852-1864 přednášel teologii v Tübingenu, od 1864 v Göttingenu. Důrazem na náb. zkušenost navazoval na Schleiermachera, ale v jeho analýze náb. citů rozpoznal přílišný subjektivismus a mystičnost. Smiřoval liberální pozice s biblicko-reformátorskou zbožností; teologii chtěl postavit na nz. zvěsti o božím zjevení v Ježíši Kristu a opřít o církev. Jeho úvahy o křesťanství vyznívají eticky a sociálně (zahájil etapu etizace liberální teologie). Těžiště Ježíšova učení spatřoval v myšlence království božího, které má jedincům i církvi připomínat jejich mravní závazek. R. byl přesvědčen, že božím záměrem v dějinách nebylo jen odpouštění hříchů a vykoupení, nýbrž i nová mravnost a uskutečnění říše boží zbožnými, věrnými a mravnými lidmi. Proto se církev nemá starat pouze o osobní zbožnost jedinců, ale také o soc. spravedlnost a bratrství. Kolem R. se vytvořila škola jeho stoupenců-ritschliánů, jeho žákem byl i A. Harnack. Hl. díla: Die christliche Lehre von der Rechtfertigung und Versöhnung 1-3, 1870-1874; Die Geschichte des Pietismus, 1880-1886.