ʻifríti (Islam)

Verze z 15. 11. 2024, 17:46, kterou vytvořil JD (diskuse | příspěvky) (řadící klíč v kategorii Islám)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ʻifríti – rozšířená a velmi svérázná kategorie džinnů. Jedná se o mocné a zlé bytosti, jímž by se měl člověk raději vyhnout. E. W. Lane v Arabské společnosti ve středním věku, což je prakticky jeho komentář k příběhům Tisíce a jedné noci, o nich mj. píše: „Ubližování, kterými, jak se vykládá, stíhají zlí džinnové bytosti lidské, jest rozmanitého druhu. Džinnové – vypravuje se – často unesli krásné dívky, jež pak násilně drželi jako své ženy nebo souložnice. Dále se ujišťuje, že zlomyslní nebo znepokojující džinnové často se postaví na střechy nebo do oken domů a házejí dolů cihly a kamení na osoby mimojdoucí. Když usadili se v neobydleném domě, zřídka opominou pronásledovat strašením osobu, která přichází, aby bydlila v něm. Jsou též náchylní krást zásoby apod. Mnozí učení a zbožní lidé, aby zajistili svůj majetek před podobným vylupováním, opakují slova: ‚Ve jménu Boha milosrdného, slitovníka‘, když zavírají dvéře svých domů, místností nebo kabinetů a když přikrývají koše s chlebem nebo vůbec něco, v čem bývá uložena potrava. Má se za to, že v měsíci ramadánu jsou zlí džinnové zavřeni ve vězení a tedy poslední noci tohoto měsíce volají ženy slova uvedená za tímž účelem a sypou sůl na podlahy u světnic ve svých domech…“ ʻIfríti se často objevují v muslimském folkóru, mimo jiné i ve zmíněných Příbězích Tisíce a jedné noci. Zde mají často podobu zlomyslných bytostí, které děsí lidi. Mezi oblíbené příbytky ʻifrítů patří lázně, studny, pece, zbořené domy, trhy, křižovatky cest či osamělá skaliska v pustinách. Lidé proto při návštěvě lázní, použití toalety, před spuštěním okovu do studny a při jiných příležitostech volají Dastúr! (Dovolení!) nebo Dastúr, ja mubárakín! (Dovolení, ó vy požehnaní!). Zlovolné působení ʻifrítů může být přímé, fyzické povahy, ale traduje se, že jsou též schopni lidi očarovat. Ovšem ne všichni ʻifríti se vyznačují takto démonickými vlastnostmi, někteří bývají spíše neškodnými (leč neposednými) tvory, kteří svými vlastnostmi vzdáleně připomínají naše pohádkové čertíky či rarášky.

Dále k tématu

  • Lane, Edward William. Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905;
  • Mendel, Miloš. Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. Praha: Dingir, 2015;
  • Tauer, Felix, překl. Tisíc a jedna noc. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů);
  • Tomek, Jiří. Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky. Praha: Argo, 2016.

Bronislav Ostřanský