Krch Ferdinand „Fedor“
Krch Ferdinand „Fedor“
v Praze
v Praze
Pedagog, člen Starokatolické církve. Pocházel z úřednické rodiny, vystudoval reálné gymnázium v rodišti, studium Právnické fakulty na české Karlo-Ferdinandově univerzitě nedokončil. V roce 1913 vystoupil z rodné římskokatolické církve a stal se starokatolíkem. Rozhodl se věnovat výchově dětí, absolvoval proto doplňující maturitu na učitelském ústavu a po několika dočasných angažmá se stal ředitelem legionářského sirotčince v Horním Krnsku (1919–24). V dalších letech působil především literárně (autor a editor říkadel, pohádek a dalších dětských knih, časopis Zlatá brána) a jako učitel hudby, ve třicátých letech začal spolupracovat s Přemyslem Pittrem. Pracoval v Milíčově domě, po válce se podílel na akci Zámky, pomáhající dětem z koncentračních táborů i dětem vysídlovaných Němců. Dětské literatuře se věnoval i v poválečném období (nejznámější soubory Běží liška k Táboru, 1957; Babičko, povídej, 1962; Rýmovačky naší Kačky, 1969), jeho teoretická díla však z ideových důvodů nesměla vycházet.
Literatura:
Miloslav Vavrda: Devadesát let života Ferdinanda Krcha zasloužilého učitele. Albatros, Praha 1971; Václav Spěváček: Průkopníci českých pokusných škol. SPN, Praha 1978; Eliška Vlasáková: V tichu a skrytu. Fedor Krch, pedagog a člověk (1881–1973). Kalich, Praha 2017.