Kněžské bratrstvo svatého Pia X.
Kněžské bratrstvo svatého Pia X.
Xxxx
Od roku 2017 je český děkanát (tehdy priorát) Kněžského bratrstva sv. Pia X. registrovanou církví; nepožívá přitom tzv. zvláštních práv.
Historie tradicionalistického katolicismu
Xxxx
Religionistická charakteristika tradicionalistického katolicismu
xxxx
Tradicionalistický katolicismus v České republice
Důsledný příklon k církevní tradici v té podobě, jaká se utvářela v raném novověku a v „dlouhém“ 19. století, a odmítání jakýchkoli modernistických (liberalistických) snah bylo jedno z cest odporu českých římských katolíků vůči komunistickému režimu. V části české římskokatolické církve tak vznikl jakýsi „lefebvrismus před lefebvrismem“, což ostatně konvenovalo skutečnosti, že přijímání výsledků druhého vatikánského koncilu bylo před rokem 1989 nutně jen částečné a neúplné. Postupné pronikání ducha aggiornamenta, snahy o církevní obnovu znovupatrné nejpozději od osmdesátých let a otevření české společnosti i církve mezinárodním vlivům po pádu komunistického režimu vedly k rychlému konci většiny těchto tendencí a skupin – velká většina římských katolíků, kněží i laiků, se prostě podřídila hierarchické autoritě učitelského úřadu ve své církvi. Mnohdy formou určitého pokání za nechtěné dřívější odmítání moderního církevního směřování, v jiných případech alespoň jako uznání autority a jednoty celé církve; skrytých odpíračů bylo asi jenom velmi málo. Otevření mezinárodním vlivům na druhou stranu znamenalo, že na (některé) české katolíky začaly působit i myšlenky tradicionalistického katolicismu včetně lefebvristického hnutí, nebo se k nim sami obrátili zděšeni liberálněmodernistickým (někteří autoři by řekli přímo neomarxistickým) směřováním společnosti i (podle jejich názoru) oficiálních představitelů římskokatolické církve.
Oficiálním představitelem Kněžského bratrstva sv. Pia X. v České republice je Tomáš Stritzko (* 1970), který byl v roce 1999 vysvěcen na kněze v semináři tohoto společenství v německém Zeitskopfenu. Začal sloužit mše v Rakousku a v České republice a v roce 2011 byl pověřen koordinací veškeré činnosti bratrstva v českých zemích, spadajících tehdy právě pod rakouský distrikt bratrstva. V srpnu 2011 vznikl v rámci rakouského distriktu oficiální český priorát, zasvěcený Panně Marii Růžencové, jehož administrátorem se Stritzko stal (v květnu 2018 byl priorát dále povýšen na děkanát). Tomáš Stritzko sloužil latinské mše a propagoval tradicionalistický katolicismus na různých místech České republiky, z hlediska Římskokatolické církve ovšem neměl status kněze a byl považován za rozkolníka. Vstřícné kroky papeže Františka tuto situaci nezměnily, protože kupříkladu licence k udílení svátosti manželství pro kněží-členy bratrstva je podmíněna souhlasem místního biskupa a česká biskupská konference deklarovala, že ji nebude udělovat (2017). Z tohoto důvodu Stritzko už od roku 2016 usiloval o registraci českého priorátu jako svébytné církve, k čemuž ministerstvo kultury přivolilo v prosinci 2017.
Kněžské bratrstvo sv. Pia X. není ovšem jedinou ideovou či organizační základnou tradicionalistického katolicismu v České republice. V minulosti s ním spolupracoval například aktivista Michal Semín (* 1967), který se i přes kritiku církevního vedení stále považuje za člena římskokatolické církve.
Organizace církve
České společenství Kněžského bratrstva představuje děkanát Panny Marie Růžencové sídlící v Brně; kromě děkana v jeho rámci působí asi tři další kněží. Mše se konají v Praze, Brně a příležitostně v dalších městech.
Společenství nepravidelně vydává Informační letáky a další tiskoviny, v současnosti nahrazované internetovým zpravodajstvím. Volněji jsou s ním spojené další tiskové podniky tradičního katolicismu. V minulosti vycházel měsíčník Mezinárodní katolický report (1996–98), resp. Mezinárodní report (1998–2005), v současnosti dvojměsíčník Te Deum (od 2006).
Počet věřících
Neexistuje, respektive není dostupná žádná evidence věřících/příznivců Kněžského bratrstva sv. Pia X., ani jiných forem tradicionalistického katolicismu. Bylo by jistě lákavé považovat za ně všechny, kdo se v rámci sčítání lidu prohlásili za „katolíky“ ale nepřihlásili k Římsko- (nebo Řecko-)katolické církvi (v roce 2011, kdy se poprvé a naposledy tato možnost objevila, šlo o 71 138 osob), ale tak tomu téměř jistě není. V případě vědomého přihlašování tímto způsobem šlo ve většině případů spíše o liberální věřící vyjadřující nesouhlas s oficiálními církevními stanovisky a představiteli. Počet stoupenců tradicionalistického katolicismu bývá naproti tomu odhadován jen na několik stovek.
Literatura
Miloš MRÁZEK: „Římskokatolické alternativy I.“ Dingir 1998, 4, s. 7.
Miloš MRÁZEK: „Lefebvrovo hnutí na křižovatce?“ Dingir 2009, 1, s. 8–9.
Oficiální internetové stránky: http://www.fsspx.cz/
Zápis v Registru církví a náboženských společností MK ČR