exilarcha (JKI-J)
exilarcha (z lat. exilium – vyhnanství; řec. archein – vládnout; aram. reš galuta – hlava, tj. představený exilu) Dědičný titul světských představitelů Židů v Babylónii, podle tradice potomků krále Jójákína (6. stol. př.n.l.) z Davidova rodu. Poprvé se titul e. objevil ve 2. stol. za vlády Parthů. E. zastupoval babylónské Židy před nežid. panovníky a úřady a byl též pověřen dohledem nad vybíráním daní, z nichž část musel odvádět do panovnické pokladny. Málokdy byl učencem, a dostával se proto občas do sporů s představenými talmudických akademií, pozdějšími gaony, kteří se snažili získat alespoň relativní autonomii. Poté, co se oblasti zmocnili Arabové, sídlil e. po určitou dobu v Bagdádu. Ačkoliv tento titul zcela zanikl teprve na poč. 15. stol., nebyly s ním již od 12.-13. stol. spojeny žádné větší pravomoci.