Hasmoneovci (JKI-J)
Hasmoneovci Žid. dynastie vzešlá z povstání Makabejských a podle Josepha Flavia odvozující svůj původ od nejasné postavy Hasmona. Faktickým zakladatelem dynastie se stal Juda Makabejský (165-161 př.n.l.), který se postavil do čela povstání proti násilné helenizaci jeruzalémského chrámu, nařízené 168 př.n.l. Antiochem IV. Epifanem z dynastie Seleukovců, a záhy dosáhl význ. vítězství. 164 př.n.l. dobyl chrámový okrsek a znovu zasvětil chrám. Po Judově smrti vedli válečné akce jeho bratři Jónatan (161-143 př.n.l.) a Šimeón (143-135 př.n.l.), který donutil Seleukovce k faktickému uznání autonomie Judska. Jeho syn a nástupce Jóchanan Harkános (135-104 př.n.l.) rozšířil žid. území přibližně na rozsah někdejšího Davidova království. Jóchananův syn Aristobúlos I. (104-103) přijal jako první královský titul a vyvolal tím napětí, protože spojení funkce krále a velekněze vnímaly náb. rigorózní kruhy jako nepřípustné. Hasmoneovské království, oslabované vnitřními rozpory, během 1. poloviny 1. stol. př.n.l. pozvolna upadalo, takže se 63 př.n.l. mohlo stát snadnou kořistí Římanů. Na jejich místě již pod řím. patronací stanul 37 př.n.l. Héródés Veliký, který si vzal za manželkou Mariamnu, jednu z posledních příslušnic hasmoneovské dynastie.