ladino (JKI-J)
ladino (též judeo-espaňol) Žid. španělština, mluvený i psaný jazyk Sefardů. Základ tvoří ustrnulá podoba španělštiny, která již na konci 15. stol. zastarávala oproti obvyklému standardnímu jazyku. K tomuto základu podobně jako u jidiš přistoupily výrazy z hebrejštiny a z jazyků těch zemí, do nichž Sefardové migrovali. Mezi špan. Židy se udržela v důsledku dobrovolné i vynucené izolace v ghettech (juderias). Po vyhnání Židů z Iberského poloostrova na konci 15. stol. se rozšířila do celé řady oblastí, zejména na Balkán, do Turecka, sev. Afriky, Palestiny, ale i do Holandska, Anglie, Sev. a Již. Ameriky. Jako spisovný jazyk psaný hebr. písmeny si udržovala určité bohatství výrazů, které však postupně ztratila jako hovorový jazyk. V jiném jazykovém prostředí ustrnula a již se dále nerozvíjela.