Žáček Jan
Žáček Jan
v Pardubicích
v Olomouci
Dramatik a spisovatel, člen římskokatolické církve. Narodil se v rodině hudebníka a operetní zpěvačky. Po maturitě působil jako herec v Moravském divadle v Olomouci, Vesnickém divadle a Horáckém divadle v Jihlavě. Roku 1949 byl při pokusu o útěk za hranice zatčen a krátce vězněn. Po onemocnění tuberkulózou musel hereckou dráhu opustit. Pracoval jako metodik v Krajské poradně Lidové umělecké tvořivosti, dělník na stavbě elektrárny v Opatovicích nad Labem a posléze jako scenárista a dramaturg v pražském divadle Rokoko. V době tzv. normalizace působil jako autor, režisér a interpret kabaretních a estrádních programů. V sezoně 1991–92 byl dramaturgem v Divadle u Jakuba v Brně. Roku 1991 se stal členem sboru správců dědictví Jakuba Demla, zasazoval se o nové vydávání jeho děl. Ačkoli byl zprvu vnímán především jako dramatik (grotesky, parodie, tragikomedie, televizní mikrokomedie), těžiště jeho literární práce spočívá v historických románech a životopisných prózách zaměřených na katolické osobnosti, zejména světce a duchovní (např. Jan Sarkander, Klement Maria Hofbauer, Edvard Jan Nepomuk Brynych). Publikoval také fejetony a scénky v periodikách jako Dikobraz, Lidová demokracie a Svobodné slovo. Výrazný vliv na něj měli Jakub Deml a Timotheus Vodička, s nimiž udržoval osobní kontakty. V roce 2007 mu arcibiskup Jan Graubner udělil Řád svatého Cyrila a Metoděje.