Abhidharmakóša (Buddh)
Abhidharmakóša [abhidharmakośa] – Pokladnice scholastiky, základní traktát nauky podle sarvástivádské školy, který sepsal Vasubandhu ve 4. či 5. století n. l. v Kašmíru. Má základní význam pro buddhistickou dogmatiku, protože představuje myšlenkový přechod mezi hínajánou a mahájánou. Abhidharmakóša sestává ze dvou částí: Abhidharmakóšakáriká, Výklad Pokladnice scholastiky, obsahuje 600 veršů filozofického výkladu a Abhidharmakóšabhášja, Komentář Pokladnice scholastiky, jej rozvádí a vysvětluje v próze. Dílo pojednává o deseti námětech; jsou to prvky či živly (dhátu), schopnosti (indrija), světy (lóka), trojsvětí (trilóka), činy (karman), latentní sklony (anušaja), cesta osobnosti (pudgalamárga), vědění a moudrost (džňána), soustředění a meditace (samádhi) a názor o osobnosti (pudgalaviniščaja), v kterémžto posledním oddíle Vasubandhu silně horlí proti pojmu osobnosti (san. pudgala, pál. puggala), jejž hlásali vátsíputrovci. Abhidharmakóšakáriká podává výklad filozofických názorů školy sarvástivádské. K němu máme Jašómitrův komentář Abhidharmakóšavjákhjá, Výklad Pokladnice scholastiky.