Bárta Jan Baptista
Bárta Jan Baptista
v Příbrami
u Hradce Králové
Římskokatolický kněz, františkán, teolog, překladatel a organizátor neoficiálního teologického vzdělávání. Na kněze byl vysvěcen v roce 1947, v letech 1947–49 působil jako administrátor v Kadani, poté v Praze. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen k dvaceti letům vězení za velezradu; propuštěn až 1966. Po propuštění se věnoval tajnému vzdělávání, v roce 1968 inicioval obnovu františkánského řádového života a organizoval podpůrné programy pro řeholní sestry. Během tzv. normalizace se věnoval neoficiálnímu teologickému vzdělávání a vydávání křesťanského samizdatu. Zemřel na infarkt po autonehodě. Autor práce Malá teologie (1968), představující úvod do systematické teologie, dále Prozatímního posvátného oficia (1969), liturgického textu určeného pro komunitní i osobní modlitbu, a teologického spisu Syntéza učení víry (Jak dojít k Bohu a katolické Církvi) (1991), vydaného posmrtně. Překládal základní františkánské texty, zejména Františkánské prameny (nejstarší životopisy sv. Františka z Assisi a řádové dokumenty), a podílel se na českém překladu Liturgie hodin, při němž využil Renčův překlad žalmů a Škráškovy hymny. Významným přínosem byl jeho simultánní překlad Žaltáře římského breviáře (1945), který představuje první historicky doložený český překlad tohoto typu breviáře.