Daniel (JKI-J)
Daniel (hebr. Dani’el – můj soudce je Bůh) Bibl. kniha řazená v palestinském kánonu ke Spisům (Ktuvim), zatímco křesťané ji umísťují mezi prorocké texty. Kanonická verze obsahuje některé aram. pasáže (2, 4b - 7, 28), ale její řec. přídavky jsou již považovány za apokryfy. První část knihy (1-6) líčí osudy D. a jeho přátel na dvoře babylónského krále, kam byli odvlečeni. Díky důvěře v Boha D. obstojí ve všech zkouškách a nebezpečích, která ho v Babylónu ohrožují. Druhá část knihy (7-12), má podobu apokalypsy, která pomocí obrazů vladařských šelem nastiňuje poexilní dějiny světa, jež vyvrcholí příchodem mesiášské postavy Syna člověka. Přestože je první část knihy situována do 6. stol. př.n.l. a některé její prvky mají ještě starší předlohy (ugaritský hrdina Danel), jako celek vznikla zřejmě až v době povstání Makabejských, tj. asi 168-165 př.n.l.