Halík Tomáš
Halík Tomáš
v Praze
Římskokatolický kněz, teolog a religionista. Narodil do intelektuálně orientované sekulární rodiny, jeho otec Miroslav Halík (1901–1975) byl literární historik a editor děl bratří Čapků. V letech 1966–71 studoval sociologii a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PhDr.), vroce 1984 atestoval z klinické psychologie. V období komunistického režimu působil jako psycholog, současně byl aktivní v podzemní církvi a v roce 1978 byl v Erfurtu tajně vysvěcen na kněze. Spolupracoval s Josefem Zvěřinou a byl jedním z autorů pastoračního programu Desetiletí duchovní obrody národa (1987). V roce 1990 založil Českou křesťanskou akademii a stal se jejím prezidentem, zároveň začal půvobit jako farář akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Krátce působil na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, po habilitaci na Fakultě sociálních věd (1993) přednáší religionistiku na Filosofické fakultě. V roce 1997 byl jmenován profesorem. V roce 2008 mu papež Benedikt XVI. udělil titul monsignore – prelát Jeho Svatosti. Je autorem řady populárněodborných knih, které byly přeloženy do několika jazyků a získaly mezinárodní uznání. V roce 2014 obdržel Templetonovu cenu za přínos v oblasti duchovního rozvoje a dialogu mezi vírou a sekulární společností. Mezi jeho díla patří Vzdáleným nablízku (2007), Dotkni se ran – Spiritualita nelhostejnosti (2008), Patience with God (2009), Noc zpovědníka (2009), Chci, abys byl (2012), Odpoledne křesťanství (2020), Dopisy papeži (2024). Autor knižního rozhovoru Ptal jsem se cest (1997, rozhovor vedl J. Jandourek) a vzpomínek To že byl život? Z „podzemní církve“ do labyrintu svobody (2018).
Literatura:
Jiří Fuchs: V myšlenkovém světě Tomáše Halíka. Od modernismu k neomarxismu. Academia Bohemica, Praha 2019.