Jób (JKI-J)
Jób (hebr. Ijob) Literární typ zbožného člověka zkoušeného ve víře. J. je fiktivním hrdinou stejnojmenné knihy řazené ke Spisům, která má podobu rozsáhlého podobenství o smyslu utrpení. Po obsahové stránce dílo rámuje sázka Jahva se Satanem, podle které je J. stižen mnoha životními pohromami, aby osvědčil svou víru. Přichází o rodinu, majetek i zdraví a je vystaven všeobecnému posměchu; přesto vytrvá a Boha se neodřekne. Dějová linie je prostoupena rozsáhlými pasážemi, ve kterých s J. rozmlouvají jeho tři přátelé – Elífaz, Bildad a Sófar. I když kniha patrně navazuje na starší předlohy (srov. Ez 14, 14), spadá její dochované lit. zpracování pravděpodobně až do 3. stol. př.n.l. (srov. Sír 49, 9). Volně ji lze přiřadit do okruhu helénistického mudrosloví.