Jahjá (Islam)

Jahjá (Jan Křtitel) – jedna z mála novozákonních postav v Koránu. Zatímco muslimové jej nazývají nabí Jahjá (prorok Jan), arabští křesťané jej zvou Juhanná al-Maʻmadání (Jan Křtitel). Hrob, kde je údajně uložena jeho hlava, nacházející se ve středu Umajjovské mešity v Damašku se stal předmětem úcty jak muslimů, tak i křesťanů (viz požehnání). Koranické zmínky o této postavě jsou nicméně poměrně kusé; např. 19:7-15: „‚Zachariáši, zvěstujeme ti zprávu radostnou o narození chlapce, jehož Jahjá bude jméno a jemuž jsme dříve nedali jmenovce žádného!‘ Pravil: ‚Pane můj, jak bych mohl chlapce míti, když žena má je neplodná a já sám jsem již dosáhl slabosti věku vysokého?‘ I řekl: ‚Staniž se takto, neb Pán tvůj praví: Toto je pro Mne snadné, vždyť stvořil jsem tě již dřív, když ještě ničíms nebyl.‘ Pravil Zachariáš: ‚Pane můj, učiň mi znamení!‘ – ‚Znamením tvým budiž,‘ pravil, ‚že po tři noci s lidmi hovořit nebudeš, byť zdraví plnému ses těšil.‘ I vyšel Zachariáš ze svatyně k lidu svému a (Bůh) jim vnuk: ‚Slavte za jitra i za večera Pána svého!‘ ... ‚Jahjá, pevně se Písma přidržuj!‘ A dali jsme mu moudrost již v dětství jeho a laskavost a čistotu od Nás přicházející. A byl bohabojný a k rodičům dobrotivý a nebyl ani násilný, ani neposlušný. Mír s ním v den, kdy se narodil, i v den, kdy zemřel, i v den, kdy k životu bude zas probuzen!“ nebo 6:85-87: „A vedli jsme Zachariáše, Jana, Ježíše a Eliáše - ti všichni patří k bohabojným -, a Ismaela, Elišu, Jonáše a Lota a vyznamenali jsme všechny nad lidstvo veškeré a také některé z jejich předků, potomků a bratrů a vyvolili jsme si je a uvedli jsme je na stezku přímou...“

Bronislav Ostřanský

Viz též: Jan Křtitel (JKI-I)