Karafiát Jan
Karafiát Jan
v Jimramově (okr. Žďár nad Sázavou)
v Praze
Reformovaný farář a spisovatel, později člen Českobratrské církve evangelické. Pocházel z tradiční reformované rodiny, byl synovcem faráře Václava Karafiáta (1784–1874). Studoval na piaristickém gymnáziu v Litomyšli, vyšší třídy na evangelickém gymnáziu v Güterslohe (Německo, maturita 1866). Evangelickou teologii začal studovat v Berlíně, pak v Bonnu, studium ukončil ve Vídni (1869). Krátce působil jako vikář v Telecím a v Roudnici nad Labem a jako soukromý vychovatel, v roce 1871–72 během studijní cesty do Skotska poznal svoji mecenášku J. D. Buchanan of Auchentorlie. V letech 1872–74 byl učitelem a krátce i správcem reformovaného učitelského ústavu v Čáslavi, 1875–95 farářem v Hrubé Lhotě (dnes Velká Lhota). Po rezignaci se přestěhoval do Prahy a plně se věnoval vydávání teologicky i mravně rigoristického časopisu Reformované listy (1896–1905), který z naprosté většiny i sám psal, a konzervativní revizi textu bible kralické (1915; Karafiátova revize je základem pozdějších vydání). Ačkoli příležitostně zastupoval pražské duchovní, k farářským povinnostem se již nikdy neuvázal a dával přednost soukromému působení na intelektuály a mládež. Rozhodně odmítal spojení evangelických církví, když však k němu došlo, podřídil se – trvale však zůstal farářem Českobratrské církve evangelické mimo službu. Své striktní náboženské názory i osobní vzpomínky shrnul v obsáhlých Pamětech (1919–28). Veřejně nejznámější je Karafiát jako autor příležitostného díla, pohádkové knihy Broučci (1876; až do roku 1912 přitom kniha vycházela anonymně, její popularitu nastartoval teprve Herbenův Čas v devadesátých letech), zdůrazňující odevzdanost do rukou božích. Až do komunistického převratu, kdy dílo dlouho nesmělo vyjít, byli Broučci jednou z nejvydávanějších českých knih pro děti a jejich popularita trvala i později.
Literatura:
J. L. Hromádka: Jan Karafiát. SV ČCE, Praha 1925; Lubomír Balcar (ed.): Nad Karafiátovými Broučky. SR ČCE, Praha 1941; Alexandr Havránek: „Jan Karafiát a František Urbánek. Dva hrubolhotečtí faráři.“ Křesťanská revue 47, 1980, s. 175–181, 205–212; Josef Smolík: „Jan Karafiát dnešku.“ Křesťanská revue 63, 1996, 4, s. 99–104; Jan Krba: „Jan Karafiát a Valašsko.“ In: Aktivity duchovních na poli vědy a kultury. Město Rožnov pod Radhoštěm, Rožnov pod Radhoštěm 2003, s. 94–97; Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. ARSCI, Praha 2011.