Kierkegaard, Søren (JKI-K)
Kierkegaard, Søren (1813-1855) Dánský filosof, teolog, spisovatel, předchůdce náb. větve existencialismu. Mezi světem a duchem, stejně jako mezi člověkem a Bohem, vidí nezprostředkovatelný protiklad, který člověka může (na základě zoufalství, utrpení, úzkosti) dovést ke „skoku víry“ do náb. života. Ve své radikální osamocenosti musí člověk volit, aniž by měl jakoukoli oporu své existence. Záchranou v této situaci je víra v Boha, k níž však není zapotřebí círk. zprostředkování. Projde-li člověk třemi životními stadii (estetickým, etickým a náb.), dokáže překonat existenciální úzkost a odevzdá se milosti božské transcendence. K. ovlivnil dialektickou teologii K. Bartha a existencialistickou filosofii. Čes: Okamžik, 1911; Svůdcův deník, 1920, 21970; Chvalořeč na Abrahama, otce národů, 1939; Současnost, 1969, 21996; Čistota srdce, 1989; Bázeň a chvění. Nemoc k smrti, 1993; Fil. drobty aneb Drobátko filosofie, 1997.