Koželuhová Helena
Koželuhová Helena
v Brně
v Bostonu (USA)
Římskokatolická politička. Pocházela z významné brněnské rodiny Koželuhů (mj. neteř bratří Čapklů), po maturitě studovala práva na Masarykově univerzitě v Brně (JUDr. 1928). Provdala se za brněnského advokáta a politika Adolfa Procházku a sama působila v advokacii (v manželově advokátní kanceláři), ale brzy se zapojila i do publicistiky a veřejného života. Stala se členkou Československé strany lidové, věnovala se ženskému hnutí. Za druhé světové války byla dvakrát vězněna gestapem (její manžel emigroval do Spojeného království, Koželuhová se fiktivně znovu provdala), v roce 1944 odešla na Slovensko, kde se aktivně zúčastnila Slovenského národního povstání. Po válce byla zvolena poslankyní Národního shromáždění za Československou stranu lidovou, mandát však nepřevzala. Ve své straně ostře kritizovala levicové tendence i oportunní vedení Jana Šrámka, za což byla v roce 1946 vyloučena. Nadále však publikovala. Po únoru 1948 s rodinou emigrovala do Londýna, později do Paříže a nakonec do Mnichova, kde se stala významnou postavou československého exilu (její manželství se ovšem rozpadlo). Vydávala časopis Návrat a organizovala exilové ženské skupiny. Na sklonku padesátých let odešla do Spojených států, kde vyučovala na vysokých školách. Po celý život udržovala kulturní a duchovní odkaz své širší rodiny, včetně Karla a Josefa Čapků, posmrtně vyšla její vzpomínková kniha Čapci očima rodiny (1995).
Literatura:
Jan Renner: Československá strana lidová 1945–1948. Prius, Brno 1999; Marta Procházková-Kastnerová – Michal Pehr (eds.): S odvahou k pravdě. Život političky Heleny Koželuhové, neteře bratří Čapků. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2019.