Kozák František
Kozák František
v Lísku (okr. Žďár nad Sázavou)
v Praze
Farář reformované církve, resp. poozději Českobratrské církve evangelické. Pocházel z tradiční evangelické rodiny, oženil se se Zdeňkou Císařovou (1858–1926), sestrou reformovaného superintendenta Ferdinanda Císaře. Po maturitě na brněnském gymnáziu studoval vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1883, ThLic. 1900; během studia stáže v Lipsku a Edinburghu). Krátce působil jako vikář reformované církve ve Vanovicích (1883–84), farář ve Velké Lhotě u Dačic (1884–88) a celoživotně v Čáslavi (1888–1925). Společně s F. Císařem a J. Pelíškem vydával osvětově orientovaný časopis Hus (1889–1943), dále napsal řadu populáněvzdělávacích spisů (Co jest Pravda?, 1890; Domovní kazatel, 1900; Přehled dějin církve křesťanské, 1904) i školní katechismus (1892). V roce 1911 byl jmenován čestným doktorem vídeňské fakulty. Společně s manželkou se zasloužil o vznik sociálních organizací (Husův asyl, Marta), v letech 1908–10 zajistil výstavbu nové budovy reformovaného učitelského ústavu v Čáslavi. Je otcem architekta Bohumíra Kozáka, filosofa Jana B. Kozáka a architekta Ladislava Kozáka (1900–1988).
Literatura:
František Bednář (ed.): Památce dra Frant. Kozáka a seniora Jana Pelíška. Hus, Praha 1933.