Kunte Ladislav
Kunte Ladislav
v Čestíně (dnes součást obce Jankov, okr. Kutná Hora)
v Straubingu (Německo)
Hledač moderního náboženství, původně římskokatolický kněz. Pocházel z římskokatolické rodiny a po studiích gymnázia a bohosloveckého semináře v Hradci Králové se stal knězem. Od roku 1896 působil jako kaplan v Dobrušce, od 1900 v Třebechovicích pod Orebem, v letech 1902–05 byl prefektem pražské koleje Arnošta z Pardubic. Vlivem tzv. katolické moderny a T. G. Masaryka se však s církví začal rozcházet a amatérsky se věnoval sociologii, časopisecky publikoval pod pseudonymy Futurus a Nezmar. Odhalení autorství textů, které se nesrovnávaly s dobovým církevním učením, vedlo ke Kunteho rezignaci a na počátku roku 1906 k formálnímu vystoupení z církve (autobiografie Cesty, kterými jsem šel…, 1906). Kunte se stal redaktorem Času (1906–16) a aktivně se zapojil do činnosti antiklerikální Volné myšlenky, během první světové války byl za účast v odboji vězněn (1916–17). V letech 1920–23 byl šéfredaktorem obnoveného Času, později redaktorem Národního osvobození a nezávislým publicistou. Také na počátku druhé světové války se aktivně zapojil do odbojové činnosti, v roce 1940 byl zatčen a odsouzen k sedmi letům káznice; zemřel při evakuaci vězňů před koncem druhé světové války. Kunteho raná díla po vystoupení z římskokatolické církve jsou poznamenána prvoplánovým antiklerikalismem (Církev a škola, 1910, řada článků v časopisech Volné myšlenky), později se vrátil k sociologizujícímu tázání po podstatě náboženství a hledání „moderní“ necírkevní religiozity (Vznik nového náboženství, 1920; Náboženství, socialism, národ, 1923), příležitostně publikoval i na jiná témata.
Literatura:
Tomáš Bubík: Úvod do české filozofie náboženství. Univerzita Pardubice, Pardubice 2009, s. 98–100; Zdeněk R. Nešpor a kol.: Slovník českých sociologů. Academia, Praha 2013, s. 199–201.